Odborář Ďurčo pro Publico: Průmysl bych nechal bez zelených regulací

Vláda schválila rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Co na toto číslo říkáte?

I to číslo, které bylo předtím, bylo poměrně vysoké. Vzhledem k tomu, jak tajně se skládal rozpočet za minulé vlády, si myslím, že se to dalo očekávat. Chtěl bych ocenit, že je prorůstový a byly tam zachovány investice zejména na dostavbu dálnic. Pevně věřím, že to pomůže naší ekonomice, a že to podpoří i české firmy.

Řekl jste, že je vám jedno, jestli je ve vládě Andrej Babiš (ANO), nebo Petr Fiala (ODS)…

Je jedno, jestli je tam Babiš, nebo Fiala. Nicméně odbory musí reagovat na tvorbu legislativy, která může omezovat práva zaměstnanců. Takže apolitické určitě jsou, ale prolínají se s politickou garniturou, a s tou vedou sociální dialog. Myslím si, že by měly být apolitické, nicméně do dění zasahovat musí.

Se kterou garniturou se vám jednalo lépe?

Na hodnocení je ještě poměrně brzy. Start jednání se současnou vládou, když to zhodnotím v přístupu, komunikaci a v otevřenosti, je poměrně dobrý. Chtěl bych pochválit tuhle vládu, že reaguje na naše podněty, v programovém prohlášení vidíme spoustu našich odborových priorit. Ať je to důchodová reforma nebo cena energií, na kterou jsme dlouhodobě tlačili, aby byla nejen pro firmy, ale i pro občany levnější.

Premiér Fiala proslul výrokem, že by tady chtěl německé platy. Premiér Babiš teď zase prohlásil, že Česko by mohlo být nejlepší zemí na světě. Když tohle slyšíte, co si o tom myslíte?

Na to tady čekám 35 let. Rád bych se dočkal, abychom se alespoň přiblížili k německým mzdám. Beru to jako předvolební výkřik pana Fialy, protože realita je opravdu někde jinde. Budu velmi rád, pokud tady firmy budou investovat do nových technologií. A pokud budou prosperovat, začne se to odrážet i na mzdách zaměstnanců. 

Spokojený zaměstnanec je dobře zaplacený zaměstnanec a ty peníze se vrátí i do státního rozpočtu tím, jak budou lidé utrácet. A byl bych velmi rád, aby se i český důchodce měl stejně jako ten německý. Ale myslím si, že to bude trvat ještě poměrně dlouho.

K růstu mezd jsou potřeba prosperující firmy. Ovšem předseda koaliční SPD Tomio Okamura říká, že by chtěl zpřísnění pobytu cizinců v Česku. A to včetně Ukrajinců. To by ale mohl být pro průmysl velký problém, ne?

Musíme oddělit dvě základní věci. Cizinci tady pořád pracují a pracovat budou. Myslím, že mluvil o nelegálních cizincích.

Mluvil o všech.

Jestli o všech, tak to si myslím, že dneska naše ekonomika není schopna pojmout. Vidíme, kde všude se ukrajinští občané integrovali do pracovního procesu. Kolegové si nedokážou představit sociální nebo nemocniční péči bez této síly. Byl bych rád, kdyby se do České republiky stěhovaly i mozky, nejen ty základní pracovní pozice za minimální mzdu.

Viděl jsem třeba Filipínce ve Škodě Transportation a myslím si, že dělají poměrně odbornou práci, kde instalují softwary. Jsme země, která se bude potýkat s čím dál větším stárnutím ve firmách. Dětí se moc nerodí, takže pokud nebudeme investovat do nových technologií, budeme do určité míry na pracovní síle ze zahraničí závislí.

Pro vás je prioritou důchodová reforma. Za zásadní považujete, aby se vrátil věk odchodu do důchodu na 65 let. A chcete změny u náročných profesí. Jak by to podle vás mělo fungovat?

V rámci našich hutnických firem jsme dali dohromady asi 1500 zaměstnanců, kteří nám dali svolení, aby ministerstvo mohlo koukat do jejich zdravotních karet, jak se jim během pracovního života mění zdravotní stav. A to zjištění bylo jasné – ti lidé nejsou schopni pracovat do 65 let.

Do kolika let by byli schopni pracovat?

Věk dožití ve zdraví je u nás kolem 61 let. Když máme hranici 65 let, náročné profese by mohly chodit dříve až o tři roky. Pokud pominu, že kategorie číslo čtyři a záchranáři už to mají schváleno, tak jsme s minulou vládou byli dohodnuti, že zařadí čtyři rizika z třetí kategorie. Že to bude nějaký výkop a potom si po určité době sečteme, jak to zatížilo státní rozpočet.

Jaká čtyři rizika to jsou?

Sálavé teplo, chlad, namáhavá práce a vibrace. De facto jsme si plácli a ejhle, přišlo to do Sněmovny a je z toho povinný příspěvek místo toho, aby ti lidé mohli odcházet do důchodu dřív. Tímhle nařízením sebrali lidem, kteří už dnes pracují v náročné profesi, možnost si započítat 10 let do dřívějšího odchodu do důchodu. 

Dneska máme 55letého dělníka, který má odpracováno 20 let. A původní verze říkala, že 10 let mu bude započítáno a už může jít o rok a půl dříve. Tím nařízením tohle úplně padlo, proto to chceme narovnat, aby ten příspěvek byl dobrovolný, a aby ti lidé mohli chodit do důchodu dříve.

Budete o tom jednat s ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO)?

Už je zřízena pracovní skupina, kde tohle řešíme. A pro zaměstnavatele je tam pozitivní, že se zvýší procentní výměra jako bonus pro zaměstnance, který do důchodu nepůjde. Ta se znásobí z 0,75 na 1,5. Tudíž to bude motivační i pro zaměstnance, pokud bude zdravý a mít chuť pracovat dál, tak do toho důchodu nemusí, ale může pracovat za bonus, který se mu načte, až do důchodu půjde.

Kolika lidí by se to mohlo týkat?

V těch čtyřech rizicích dělá něco kolem 100 tisíc zaměstnanců. Vzhledem k tomu, jak jsou parametry přísné, si myslím, že na to reálně dosáhne asi třetina z těchto zaměstnanců.

Podle programového prohlášení by nová vláda chtěla podporovat firmy odpisy namísto dotací. Je to správná cesta?

Některé firmy jsou na dotacích závislé. Jestliže se vybírá spousta peněz z emisních povolenek, čehož jsem odpůrce, je potřeba je nějak investovat i do lidí. Máme druhou nejvyšší cenu elektřiny v paritě kupní síly, a to je přece nepřijatelné, když jsme stále stoprocentní výrobci elektřiny.

Vítám, že poplatky za obnovitelné zdroje na sebe převzala vláda. Mnohdy jí je to vyčítáno, ale v Evropě je to běžná praxe. A výnosy z emisních povolenek to hravě pokryjí. Potom si budeme muset říct, jakým způsobem investovat ten zbytek. 

Je třeba vidět, že můžeme přicházet o pracovní místa. Problémy jsou v ocelářství, chemii, autoprůmyslu. A to všechno kvůli opatřením Green Dealu. Je potřeba, aby Evropa zracionalizovala své myšlení, protože když my zavřeme něco, co produkuje CO₂, tak se to objeví někde jinde.

Když říkáte, že se to objeví někde jinde, myslíte mimo Evropu?

Jestliže zavřeme ocelárnu, která produkuje dejme tomu 100 tisíc tun CO₂ za rok, tak když se to bude vyrábět v Číně nebo v Turecku, na stejné tuny se vyrobí mnohem více CO₂ než v Evropě. A je potřeba, abychom ubrali plyn, co se týče emisních požadavků. 

Neříkám, že nechceme chránit planetu, ale Evropa má zhruba šestiprocentní podíl v produkci CO₂. Je nutné revizní limity zrevidovat, protože spousta firem řekla, že nejsou schopné to dodržet. A že budou muset buď investovat obrovské prostředky, které se nikdy nevrátí, anebo fabriku zavřít. To je pro nás nepřijatelné.

Kde je tedy kompromis mezi zachováním průmyslu a bojem se změnou klimatu?

Nechal bych průmysl bez zelených regulací tak, aby se dokázal přeměnit a sám. V ocelářství jsem začínal v 18 letech a dneska jsou technologie úplně jinde. Průmysl si musí vydělat na investice. Není možné, aby naše největší česká ocelářská společnost byla donucena investovat 23 miliard do zelené oceli, ale přitom návratnost není nikde. 

Přes zelenou ocel nejste schopný vyrobit určité jakosti. Ne všechno lze vyrobit elektrikou. A potom to budeme dovážet zase z Číny.

Je český ocelářský průmysl stále konkurenceschopný?

Celému evropskému ocelářství hrozí zánik, což je velmi smutné. Opravdu nikdo nemá jednoduché podmínky a každý si stěžuje, že nejsou schopni výrobu v dané chvíli udržet. Pokud budou donuceni do roku 2040 investovat tyto peníze, tak si myslím, že nebude evropské ani české ocelářství fungovat. 

Máme jednu výrobnu surového železa, zbytek se bohužel dováží polotovary. A odkud myslíte, že se dovážejí? Ze třetích zemí.

Co by znamenal konec ocelářství v Evropě?

V ocelářství pracují statisíce zaměstnanců a na každé pracovní místo jednoho oceláře jsou počítána další čtyři. Takže miliony lidí mohou přijít o práci. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se dneska mění svět a geopolitická situace, nedokážu si představit, že Evropa bude závislá na dovozu oceli z Ruska a z Číny. Tohle je velké bezpečnostní riziko. Je potřeba, aby Evropa řekla, že tady ocelárny potřebuje, protože se potřebujeme chránit. 

Česká vláda nás v tom podporuje. Jak jsem slyšel na tripartitě, chtějí udržet ocelářství, chtějí pomoc průmyslu, a i proto možná přislíbili účast na našem mítinku, který pořádáme v Dolních Vítkovicích.

Kdo z vlády přislíbil účast?

Premiér Babiš, ministr Juchelka a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Nechci říkat, že přijdou jenom tito, protože se snažíme spojit i Visegrád, co se týče průmyslu. Takže nás přijedou podpořit kolegové z Polska, Slovenska a Maďarska. Jsem za to velmi rád, že se dokážeme spojit, a pevně věřím, že i národní vlády se spojí v boji, abychom si průmysl tady zachovali.

Co si slibujete, že bude výstupem zmíněné manifestace?

Takto jsme se domluvili na evropské půdě, že napříč Evropou uspořádáme nějaké akce. Každá země si to pojme svým způsobem. My jsme se rozhodli, že se chceme podívat do industriální památky, protože byť Dolní Vítkovice jsou opravdu hezké, chceme dát najevo, že nám stačí tahle památka a nechceme jich mít po Evropě mnoho.

Z úst vládních představitelů zaznívá, že zbrojní průmysl se stává novým automobilovým průmyslem. Vidíte to podobně?

Vzhledem k tomu, co se ve světě odehrává, si myslím, že to je i logické. Myslím si, že Evropa bude zvedat náklady na zbrojení. Pokud chceme žít v bezpečí, určitě se to projeví i v tom byznysu. A jednoznačně si myslím, že by zbrojní průmysl tady být měl, že bychom neměli být závislí jenom na dodávkách z USA.

Teď je otázkou, jestli vývoj tady je tak rychlý jako v USA, protože technologie mají zřejmě nejlepší. Ale myslím si, že zbrojit bude nutnost. Neříkám, že se má zbrojit bez rozmyslu, protože ty finanční prostředky jsou obrovské, a bude potřeba, aby to potom tyto firmy vrátily zemím, když budou mít takové velké zisky.

Takže něco jako byla windfall tax?

Neříkám, že bych chtěl mimořádnou daň pro zbrojaře. Když se výroba bude v Evropě rozšiřovat, budou nová pracovní místa i s vysokou přidanou hodnotou a zaměstnanci by si tak vydělali slušné peníze. Hlavní je, abychom ten průmysl tvořili tady. Nejen v Česku, ale v Evropě. 

Třeba Němci oznámili, že když budou zavírat automotive, budou otvírat nové zbrojařské firmy, a ti lidé tam budou plynule přecházet. Je logické, že zbrojařina je teď na výsluní, když je válka.