Bednárik pro Publico: Slevy na jízdné nikomu nenutím. Dopravu dotujeme všem

Jste ve vládě za SPD. 

Potvrzuji. 

Plánujete, že byste do hnutí vstoupil? 

Ne, nejsem a nikdy jsem nebyl členem žádné strany. Jsem tady kvůli tomu, že rozumím dopravě. Takže zatím politické plány nemám. 

Vám politika, kterou SPD prosazuje třeba v přístupu k migraci, nevadí?

Co se týče textů, které SPD propaguje ve svém programu, každý normální člověk pochopí, že tam jsou dvě dimenze. Česko na prvním místě a občan také. Takže si nemyslím, že by tam bylo něco konfliktního. Že některá politická vyjádření jsou určena pro jejich voličskou základnu, je normální.

Je tady slib, že by do roku 2035 mohla být dokončena základní dálniční síť. Platí to? 

Ano, protože páteřní síť budujeme už několik desetiletí a je na čase ji dokončit. A pak ji jenom udržovat a už se více nevracet k otázce, odkud na to vezmeme peníze. 

Takže se povedou i krizová místa, jakým je třeba úsek přes Novomlýnské nádrže na dálnici D52 z Brna na Rakousko?

V programovém prohlášení vlády říkáme, že do do roku 2029 postavíme suchou část. A nad vodou začneme stavět do konce volebního období. Takže je předpoklad, že pokud tohle dodržíme, do roku 2035 se to dokončí. Z páteřní sítě toho v tuto chvíli moc nechybí. Jsem také rád, že se dokončila D1. Byť má zásluha byla akorát v tom, že jsem tam stříhal pásku. 

Když mluvíte o stříhání pásky, co budou otevírat vaši nástupci a bude se moct říct, že to je zásluha Ivana Bednárika? 

Za mě jsou finance na D11 něco, co se mi povedlo, i když jsem ještě ve vládě neseděl, protože její financování jsem řešil ihned po volbách skrz SAFE, tedy přes evropskou půjčku, která zvyšuje bezpečnost. Prvotní plán ministerstva obrany byl, že do SAFE půjdou jen věci, které souvisí přímo s obranou, tedy tanky a jiné náležitosti. 

Jsem rád, že se nám tam do konce termínu na předložení všech projektů, kterým byl poslední listopad 2025, povedlo vložit D11. Bylo splněno mezinárodní kritérium i memorandum mezi Polskem a Českem o tom, že to je také kvůli bezpečnosti. 

A podaří se D11 dokončit do konce vašeho funkčního období? 

Tak to bych byl Sibylou. Dneska vím, že jsem pokryl finanční zdroje, které nebudou v plné palbě zasahovat do zadlužení, což pomůže primárně ministerstvu financí. A D11 máme také v programovém prohlášení vlády. 

Nemám problém s liniovým zákonem, že bych potřeboval urychlovat přípravu staveb. Mám plné šuplíky projektů za miliardy. Ale mám problém s realizací. A ani ne tak s dodavateli, jako se všemi aktivitami, které stavbu blokují, prodlužují atd.

Říkal jste, že se dokončila D1. Bude do čtyř let ještě nějaká dálnice kompletní?

Do konce volebního období cílíme na asi 200 kilometrů nových dálnic, takže některé určitě zkompletujeme. Třeba jihočeskou část D3 nebo karlovarskou D6.

Za vašeho předchůdce Martina Kupky (ODS) byla po dlouhé debatě na vybraných úsecích dálnic schválena maximální povolená rychlost 150 kilometrů za hodinu. Chtěl byste tuto možnost rozšířit o další úseky?

Nejsem expert na bezpečnost provozu. Ale nemyslím si, že zvyšování rychlosti je cesta, která by tomu pomohla. Jsou úseky, kde to asi možné je. Vím ale, že se teď posouvalo značení kvůli hluku, který vadil obyvatelům. A pak jsem viděl například omezení v alpských zemích, kde je striktně snížená rychlost kvůli produkci CO₂. 

Pokud budeme v režimu, že budou jezdit jenom vozidla, u nichž konstrukční rychlost a spotřeba paliva nebudou až takovým rozdílem, tak proč ne. Ale nemyslím si, že v dohledné době je cesta zvyšovat rychlost na dálnici, není to mou prioritou. 

Jedním z rozhodnutí vlády je zrušit pravidelnou valorizaci cen dálniční známky. Je to správný krok? 

Nebudu zpochybňovat programové prohlášení, se kterým jsme žádali o důvěru. A také ji získali. Takže to berte jako fakt.

Budou také obnoveny slevy na jízdném. Zároveň chce vláda sebrat obcím peníze za radary, je to 300 milionů. Není to o tom, že hledáte zdroje, které budou jinde chybět?

Vraťme se k teoretické úvaze o tom, že někde bereme peníze. Co se týče valorizace dálničních známek: ne, my nebereme peníze. Naopak očekáváme, že příjmy budou vyšší než v letech 2025 a 2026, protože stále dokončujeme nové úseky dálnic, takže je vysoký předpoklad, že si více řidičů koupí dálniční známku. Nesnižujeme rozpočet Ředitelství silnic a dálnic na údržbu. Budou vybrané ty samé peníze.

A dokáže nárůst počtu řidičů, kteří si pořídí dálniční známku, pokrýt i rostoucí náklady na údržbu rozšiřující se sítě? 

Tím, že všichni budou platit za dálniční známku, elektromobily dosud neplatily, zvýšíme inkaso o 100 milionů korun. Kdybychom se dostali do stavu, kde je dneska Norsko, kde 90 % nových vozidel jsou elektromobily, tak by vás neiritovalo, z čeho budeme platit údržbu, kdyby všichni byli osvobozeni? 

Zatím jsme tady ve stavu, kdy elektromobily a auta na vodíkový pohon jsou marginální. 

Ale to není chyba vlády…

…taky netvrdím, že je to chyba vlády.

Na údržbu dálnic a silnic první třídy meziročně vybereme o 100 milionů korun víc. Máme zajištěno, že příští rok nebude ohrožen dostatek zdrojů. Pokud budeme dálniční známky dál valorizovat, aniž by byla dokončena páteřní síť, lidé dálnice přestanou využívat, protože kupon bude tak drahý, že se to prostě nevyplatí.

Takže na zastavení valorizace není nic špatného, protože peníze, které na údržbu určené jsou, budou vyšší, neboť budeme dálniční známku požadovat od všech stejně. 

Říkal jste, že valorizace nemá smysl, dokud není dokončena páteřní dálniční síť. Po roce 2035 by se tedy debata mohla znovu otevřít?

Předpokládám to. Dneska jsme přibližně na ceně dálničních známek sousedních zemí, které jsou nám rozlohou podobné, třeba Rakousko, které má páteřní síť dokončenou kromě dálnice na hranice s naším Jihočeským krajem. A tak už potřebuje prostředky jen na to, aby odhrnulo sníh, udělalo záplaty apod. a patří mezi státy s nejlépe udržovanými dálnicemi na světě.

Pojďme se přesunout k dráze. Tady je dlouhodobý problém, že kapacita železnic nestačí.

Ano. A také si ji intenzivně snižujeme výlukovou činností.

A pamatujeme si zprávu, kdy bylo rychlejší jezdit z Berlína do Vídně oklikou přes Mnichov než přes Českou republiku. 

To myslíte vlaky, které jezdily do Maďarska. Stále nás objíždějí přes Bavorsko a Rakousko. Z Mnichova do Prahy je to 5,5 hodiny vlakem. To je nejhorší možné vlakové spojení, které na mezinárodních tratích máme. 

Další problém je takzvaná Ferdinandka na Moravě, která je přetížená. Takže co je prioritou? Stavba silnic, nebo zkapacitnění železnice?

Běží poslední období, kdy ještě čerpáme evropské financování na výstavbu asfaltu. A zatím nevím o tom, že by Evropská unie udělala otočku a v budoucnu financovala silniční infrastrukturu. Takže za tohoto předpokladu máme poslední dva roky dobíhajícího kofinancování silnic. 

A od roku 2028 tam bude už jenom železnice a možná nějaká infrastruktura, jako jsou parkoviště. Proto také urychlujeme dokončení silnic a dálnic a uvědomujeme si, že to půjde z národních zdrojů.

Takže říkáte, že od roku 2028… 

…už můžeme čerpat jenom na železnice. 

A ty pak budou primární? 

Evropská komise deklarovala rekordní rozpočet na infrastrukturu a je vysoký předpoklad, že tam bude hodně výzev právě na železnici. Ale když se vrátím k původu té otázky, naznačujete, jako kdybychom na železnici dávali málo peněz. 

Jen se ptám na priority. 

Chci to dovysvětlit. Do Česka jsem přišel v roce 2014 a rozpočet Správy železnic na infrastrukturu byl zlomkem toho, kde jsme dnes. Podle mého odhadu jsme za těch 11 let mého působení tady na železniční infrastrukturu dali přes 400 miliard korun. To je nepředstavitelná částka. A dovolím si tvrdit, že to není vidět. 

Cestující nebo nákladní železniční dopravce vám řekne, že všechno jde pomaleji, všude jsou výluky. To je daň za to, že investice děláte za provozu. Za posledních 20 let jsme postavili jednu jedinou opravdu novou trať. A to bylo letiště Mošnov u Ostravy.

Pokud pominu spoj Praha – letiště – Kladno, potřebujeme v Česku ještě zahušťovat železniční síť? Nebo se máme soustředit na to, aby ta stávající měla větší kapacitu? 

Doteď jsme nic nezahušťovali. Spíš postupně vyklízeli pozici na některých regionálních tratích. Máme nejhustší síť v Evropě, to je historicky dané. Například části v jižních Čechách, kde zanikl průmysl, mají největší problém s využitím infrastruktury jako takové. A máme koridorové tratě, kde je asi 90 % všech výkonů na páteřní síti. Největší investice jsou určeny na to, abychom zvýšili její kapacitu. Ale velice těžko se zvyšuje kapacita tratí za provozu. 

A co se týče výstavby nových železničních tratí, hovoříme o VRT neboli rychlých železničních spojeních. Nejsou vysokorychlostní po celé délce, ale je to kolem 500 kilometrů, které nám pomůžou se zvýšením kapacity, průmyslu. Zlepší prostě všechno, jenom je to tak drahé, že mám hrůzu z toho, jestli na to bude dostatek zdrojů.

Není potom v takové situaci chybou zavádění slev na jízdné? 

Na 50% slevy pro penzisty a studenty ročně vynaložíme 5 miliard korun. V programovém prohlášení jsme se zavázali, že tyto slevy zvýšíme na původních 75 %, což jsou další 3 miliardy. Připouštím, že na údržbu tratí je to nezanedbatelná částka. Ale taky si musíme uvědomit, že jsme valorizovali nejenom dálniční známky, ale i jízdné. 

A světe div se, nikdo si už nevzpomene, že byl covid a že byl problém s prázdnými vlaky. Když jsem nastupoval do Českých drah, byla ztráta 4,7 miliardy ročně jenom kvůli tomu, že nejezdili lidé. Úkol zněl jasně: zkuste to restrukturalizovat, abyste nepotřeboval státní peníze. A to se povedlo. 

Ale stále jsme nedosáhli počtu cestujících ve veřejné dopravě, který jsme měli v roce 2019. Takže argumentace, že jezdí přeplněné vlaky a vy tam chcete ještě víc studentů a penzistů, je více populistická než diskuse o tom, jestli nevýdělečná část obyvatel má dostat nějakou dotaci. Všichni tam mají dotaci.

V jakém smyslu?

Kdybychom platili za veřejnou dopravu tolik, kolik stojí, museli by i pracující platit násobně více než dnes. Veřejná doprava osob je dotována. A jenom o něco víc dotována má být pro lidi, které chceme naučit jezdit veřejnou dopravou. Aby nejezdili auty, ale využívali nízkoemisní dopravu. Kvůli tomu se to dělá pro děti a studenty. Ale když někdo nechce 75% slevu, ať si klidně koupí jízdenku za plnou cenu.

Co se týče penzistů, kde babička jednou za měsíc potřebuje jet k lékaři nebo za vnoučaty, starší generace si slevu zaslouží.