Učitelé se zlobí. Senátoři ztížili vstup do života tisícům prvňáčků
Pedagogové se tvrdě opřeli do části senátorů, kteří nepodpořili v plném celku zákon, jenž má snížit počet odkladů. Malá školská novela, kterou do horní komory poslala Sněmovna, tak přes senátory prošla v osekané podobě. To, co učitelům vadí nejvíce je, že vypadlo opatření, aby v každé první třídě byl asistent pedagoga.
🚩 Proč je to důležité: Podle učitelů by bylo lepší, kdyby novela v podobě, jak ji schválil Senát, raději nebyla schválená vůbec.
➡️ Co se stalo: Odklad jen s doporučením od lékaře a školského poradenského zařízení. A učitelé, ať si s třídou poradí sami. Když to u nějaké prvňáčka nepůjde, mohou jej nechat propadnout. Takovou podobu novely, která má snížit odklady školní docházky, schválil Senát.
Učitelé ji označují za paskvil. „Senátoři svým rozhodnutím jednoznačně ztížili start do života tisícům prvňáčků i jejich vyučujícím. Upírají jim právo na bezpečné podporující prostředí v prvních třídách. Bez asistentů v plných třídách dokážou vyučující těžko poskytnout podporu všem dětem. To je velmi nezodpovědný experiment pánů senátorů,” upozorňuje pedagožka Sofia Hladíková, která vyučuje na prvním stupni.
„Opět podraz na učitele. Víme, co znamenají nezralé děti v prvních třídách, učitelé byli ujišťováni, že budou podpořeni normovanými asistenty. Všichni, včetně Národního pedagogické institutu, to slibovali. Kolik toho ještě učitelé unesou?” ptá se další prvostupňová učitelka Hana Dobrozemská.
„Je to nepodařené, už teď se potýkáme s velkou nezralostí dětí. I děti, které jsou podle odborníků zralé a vstupují do školy, jsou nezralé. Na konci první třídy mám děti na sociální úrovni čtyřletých, pětiletých dětí. Z osmnácti dětí, má šest z nich vadu řeči,” upozorňuje pro Publico pedagožka Eva Krutiková.
Když se odklady ještě zpřísní, bude to podle Krutilkové pro řadu dětí velmi stresující. O to důležitější je podle ní, aby učitelé dostali podporu. „V dnešní době by měl být absolutním standardem, že jsou v prvních třídách dva dospělí lidé, buďto dva pedagogové, nebo pedagog a asistent. Neumím si opravdu představit, že na to bude učitel sám,” podotýká Krutilková.
Co v novele Senát podpořil a nepodpořil:
✅ Zpřísnění odkladů školní docházky: Odklad nově povolí ředitel školy jen s doporučením od lékaře (jiného než pediatra) nebo klinického psychologa a zároveň školského poradenského zařízení.
✅ Nový termín zápisu do 1. třídy: Děti se budou zapisovat od 15. ledna do 15. února v roce, kdy mají jít do školy.
✅ Konec přípravných tříd ZŠ: Přípravné třídy základních škol se zruší až od 1. září 2029.
❌ Asistent pedagoga v 1. třídách: Od 1. září 2026 bude ve třídě s alespoň 15 prvňáčky povinně asistent pedagoga.
❌ Slovní hodnocení pro prvňáčky a druháky: Od 1. září 2027 se budou děti v 1. a 2. třídě hodnotit pouze slovně.
❌ Opakování 1. třídy: První ročník se nově primárně neopakuje.
📢 Co kdo říká:
Jan Grulich (TOP 09), senátor: „Bohužel, v Senátu sice prošlo omezení odkladů, ale bez podpůrných opatření. V prvních třídách nebudou parametrizovaní asistenti, nebude povinné slovní hodnocení v 1. a 2. třídě a žák může propadnout již v první třídě. Ve zkratce, odklady jsme podpořili, ale nepodpořili jsme hladký průběh a učitele. Je mi to líto, ale respektuji názor většiny a demokracii, i když tentokrát je mi u toho těžko.“
Martin Červíček (ODS), senátor: „Za mě nepochybně dobrý úmysl zákona snížit počty odkladů nástupů do prvních tříd, jichž je v současnosti až 20 %, ale s povinným slovním hodnocením pro 1. a 2. ročník, nesouhlasím. Pokud se tak pro to škola rozhodne, je to v pořádku (a je to možné už dnes), ale vadí mi, že by to mělo být plošně povinností.
Nejsem zcela přesvědčen o tom, že má existovat jako povinnost, mít v těchto třídách při 15 a více žácích asistentku/ta pedagoga bez ohledu na to, zda tam je dítě s prokazatelnou potřebou asistentku/ta pedagoga mít.“
Petra Mazancová, předsedkyně organizace Učitelská platforma: „Očekávala bych od pana senátora Červíčka nějaké věcné, vědecky podložené argumenty, když rozhoduje v oblasti, která není jeho doménou. Asistent pedagoga výrazně napomáhá individualizaci výuky, kterou prokazatelně v prvních třídách chceme.“
🔎 Kontext: Odklad školní docházky dostává zhruba dvacet procent dětí, tedy každé páté. Nejčastějšími důvody jsou řečové vady a celková nezralost dítěte. Podle mezinárodních srovnání i dat školní inspekce je Česko zemí s nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. V EU je průměr 5 procent.
👀 Co dál sledovat: Zákon se vrací do Sněmovny. V úvahu přicházejí tři možnosti, co s ním bude dál. Buď ho již nestihnou poslanci projednat a takzvaně spadne pod stůl. Nebo schválí změny, které přišly ze Senátu. Mohou také senátní vratku přehlasovat většinou, tedy 101 hlasy.
