Umírání v Česku. Každý desátý život končí v obávaných LDN, přání jsou jiná
Na odděleních následné a dlouhodobé péče nemocnic, která se většinou označovala jako léčebny dlouhodobě nemocných či takzvané „eldéenky“, se odehrává 10 procent všech úmrtí v Česku. Každoročně tam životní pouť končí asi 15 tisíc lidí. Podle nového výzkumu jde přitom o místo, které lidé považují za nejméně přijatelné.
🚩 Proč je to důležité: Drtivá většina lidí si přeje zemřít doma a mít možnost rozloučit se s rodinou.
➡️ Nový výzkum: Téměř polovina lidí umírá v nemocnicích akutní péče, zhruba čtvrtina doma nebo v zařízení sociálních služeb, například domovech pro seniory. Životní pouť každého desátého Čecha končí v takzvaných léčebnách dlouhodobě nemocných.
Podle průzkumu Centra paliativní péče (CPP) a agentury STEM v LDN většina lidí umírat nechce. Respondenti a respondentky mají z této varianty obavy, zmiňovali beznaděj, bezmoc, samotu či smutek. Někteří dotázaní uváděli špatnou úroveň péče. Další, o něco menší skupina, si tato zařízení spojuje s lítostí, seniory či nemohoucími.
Problematická pověst „eldéenek“ podle autorů výzkumu často souvisí s nedostatkem personálu a kapacit pro individualizovaný přístup. „Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji naší společnosti, zejména k nárůstu počtu seniorů a osob s chronickým onemocněním, bude právě tato oblast péče stále významnější,“ uvedla vedoucí programu Karolína Pochmanová z CPP.
🕊️ Kde si Češi přejí umřít: Sedm z deseti dotázaných zmiňovalo jako preferovanou variantu umírání doma. Pokud by to nebylo možné, pak by zhruba třetina lidí preferovala sociální zařízení, například domov důchodců, čtvrtina nemocnici a pětina hospic. Oddělení LDN jako nejméně přijatelné místo označil každý druhý dotázaný. Mladší generace možnost zemřít doma preferuje častěji než starší. Osobní zkušenost s domácím umíráním zvyšuje pravděpodobnost, že by si lidé přáli totéž.
Lidé nad 60 let volili nemocnici jako místo pro závěr života častěji než ostatní. Zajímavý detail přinesly volné odpovědi – mnozí lidé by si přáli poslední chvíle strávit v přírodě, nejčastěji v lese.
Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že jejich největším přáním na konci života je možnost rozloučit se s rodinou. Dalších 16 % považuje za důležité mít vyřešené praktické a majetkové záležitosti. Důležitými hodnotami jsou také vnitřní klid, smíření, duševní pohoda a důstojnost.
Lidé mluvili také o touze po klidu, duševní pohodě, důstojnosti – a někdy i o tom „ještě něco zažít“. Češi tedy o smrti, jak uvádějí autoři průzkumu, nepřemýšlejí jen jako o konci, ale i jako o části života, kterou chtějí prožít důstojně.
📢 Co kdo říká:
Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče: „Průzkum potvrdil, že se lidé nejvíce obávají umírání v léčebnách dlouhodobě nemocných. Právě v těchto zařízeních ale umírá ročně kolem 15 tisíc nemocných. Proto spouštíme projekt s nadačním fondem Abakus, který se zaměřuje právě na podporu paliativní péče v prostředí LDN.“
Karolína Pochmanová, ředitelka Centra paliativní péče: „V paliativní péči nejde jen o umírání, ale také o důstojný a hodnotný život až do konce. Pomoci v tom může osvětová kampaň Preventivní prohlídka života, která zve k zamyšlení nad tím, co dělá náš život naplněným a jak o něj pečovat včas, nejen na jeho konci.“
🔎 Kontext: Ve výzkumu lidé odpovídali i na otázky týkající se eutanazie. Téměř polovina lidí si myslí, že veřejnost nemá dost informací, aby se mohla k legalizaci eutanazie zodpovědně vyjádřit. Přesto by 71 % Čechů hlasovalo pro uzákonění eutanazie nebo asistované sebevraždy.
Zdravotníci jsou v názorech nejvýraznější: dvě třetiny z nich se domnívají, že veřejnost nemá dost informací, ale 84 % by eutanazii podpořilo. U věřících je situace odlišná – téměř polovina (48 %) by eutanazii odmítla.
