Hra o Hormuzský průliv. Šestikilometrový koridor sleduje celý svět

➡️ Co se stalo: Íránský parlament ještě v neděli, krátce po útoku USA na jeho jaderné komplexy, schválil možnost blokovat Hormuzský průliv. Zastavit tankery s ropou tam není složité. Koridory pro proplutí jsou totiž poměrně úzké, tři kilometry v každém směru. Přítomnost amerických vojenských plavidel v oblasti může mít odstrašující efekt, který však nemusí stačit.

Američané proto tlačí na Čínu, aby využila svého vlivu a Íránu blokádu rozmluvila. Průlivem prochází do Číny zhruba 5,4 milionu barelů ropy denně, z toho třetina je původem přímo z Íránu.

Hormuzský průliv, kterým se dá z Indického oceánu dostat do Perského zálivu, je pro globální ekonomiku naprosto zásadní. Proudí jím pětina světové produkce ropy a významná část spotřeby největších asijských ekonomik.

Uzavření způsobilo významný otřes. Ceny ropy by vystřelily vzhůru, podle některých analytiků až ke 100 dolarům za barel. Svět by rychle hledal náhradní zdroje. Tato situace by mohla posílit pozici Ruska, jehož ropě a zemnímu plynu se západní svět snaží vyhýbat.

Příkladem může být Indie, která nyní může spolupráci s Ruskem prezentovat jako strategický krok, jenž snížil její závislost na dodávkách z Perského zálivu.

Agentura Reuters upozornila, že i samotná hrozba uzavření může působit problémy. Podle dat ze sledování lodí se v pondělí dva tankery otočily, další se snažily proplout co nejrychleji a v oblasti se nezdržovat. Důvodem může být obava z rizik, stejně jako podmínky pojištění.

📢 Co kdo říká:
Vandana Hariová, šéfka Vanda Insight, pro BBC: „Írán může pokusem o uzavření průlivu hodně ztratit a jen velmi málo, pokud vůbec něco, získat. Nemůže si dovolit udělat nepřátele ze svých sousedů produkujících ropu, kteří byli neutrální nebo s ním dokonce sympatizovali, když čelili izraelským a americkým útokům. Také nemůže vyvolat hněv svého hlavního trhu s ropou, Číny,“ dodala.

Marco Rubio, ministr zahraničních věcí USA, pro Fox News: „Vyzývám čínskou vládu v Pekingu, aby jim (Íránu) kvůli tomu zavolala, protože jsou na Hormuzském průlivu, pokud jde o ropu, silně závislí.“ 

Čínští představitelé zatím podle dostupných informací varovali před tím, aby se přiléval olej do ohně, a že Spojené státy „zkomplikovaly a destabilizovaly situaci na Blízkém východě.“

🔎 Kontext: Hormuzskému průlivu se v podstatě nelze vyhnout. Spojené arabské emiráty mají ropovod, který umí dodávat ropu do přístavu na východním pobřeží země a průliv tak obejít. Ropovod ale nemá natolik velkou kapacitu, aby výrazněji pomohl.

Stejně tak Saúdská Arábie umí ropu dodávat do přístavů v Rudém moři, ani zde ale není dostatečná kapacita. Tuto trasu ve směru do Asie navíc mohou ohrožovat povstalci z řad húsíjů podporovaní Íránem.

Cena ropy Brent se před izraelským útokem na Írán v noci z 12. na 13. června pohybovala pod 70 dolary za barel. Následně vystřelila vzhůru k 80 dolarům. V pondělí se držela kolem 78 dolarů za barel, což jsou nejvyšší ceny od ledna.

Tento růst znamená také růst cen benzinu a nafty u čerpacích stanic o zhruba dvě koruny. V cenách rafinérií už se to projevilo.

Růst cen ropy zdražuje nejen paliva, ale promítá se také do ceny dopravy a zboží v obchodech. Právě USA mají nyní velkou motivaci tomuto vlivu zabránit. V dalších týdnech by se v tamní inflaci měl projevit efekt letos zavedených cel a dražší ropa je to poslední, co by americký prezident Donald Trump nyní potřeboval.

Asie odebírá přes 80 procent ropy a plynu z oblasti Perského zálivu. Čína odebírá podle dat EIA (americký Úřad pro energetické informace) 5,4 milionu barelů denně, Indie 2,1 milionu, Jižní Korea 1,7 milionu. Do Evropy míří půl milionu barelů denně.

👀 Co dál sledovat: Trhy zatím sází na to, že se situace uklidní a nedojde k žádné eskalaci, která by tankery s ropou zastavila. Pokud by k tomu došlo, ceny ropy rychle porostou.