Vystrčil pro Publico: Fiala byl výborný premiér, za neuvěřitelný výkon byl potrestán

Jak hodnotíte volební výsledek Spolu?

Je to prohra, protože jsme získali o 11 procent hlasů méně než vítěz, což není rozhodně úspěch. Na druhé straně je to o něco málo více, než nám předpovídaly průzkumy, takže přece jen se v závěru kampaně podařilo získat alespoň část našich voličů. Nerozhodnutí nakonec šli volit, nebo se někteří rozhodli, že budou volit Spolu namísto některé jiné strany. Ale samozřejmě je to neúspěch, protože cílem koalice Spolu bylo udržet pozici a volby vyhrát nebo minimálně dosáhnout takového výsledku, aby bylo možné jednat o pokračování současné vlády.

Co podle vás zapříčinilo prohru?

Jednak se část hlasů koalice Spolu přesunula k Pirátům a STAN, protože když se podíváte na celkové výsledky, tak Spolu, STAN a Piráti měli celkem mnohem více hlasů než vítězné ANO. Dokonce i Spolu a STAN měli asi o 4 tisíce více než ANO. Tedy přesun je jeden důvod. 

Tím druhým je, že hlasy, které propadly v minulých volbách, tentokrát v naprosté většině případů získalo zejména hnutí ANO, které zároveň také dokázalo zvýšit svůj výsledek oproti průzkumům. Získalo některé hlasy Stačilo!, což podle mě není minus, protože si myslím, že je dobře, že komunisté se do Sněmovny nedostali. Pro mě trochu překvapivě získali i nemalou část hlasů z SPD. Že tyto extrémisticko-populistické strany na to doplatily, to pro mě není úplně špatná zpráva, byť tím pádem je hnutí ANO jasným vítězem.

Předseda hnutí ANO už avizoval, že budou chtít otevřít řadu velkých zákonů, například důchodovou reformu nebo výši koncesionářských poplatků. Čekáte, že teď bude na Senát nápor, pokud na to dojde? 

Očekávám. S tím, že upozorňuji, že pokud to budou takzvané běžné zákony, které nespadají pod ústavní zákony, Ústavu nebo pod zákony jako je třeba volební, tak Sněmovna může Senát přehlasovat, když s ním nesouhlasí. Musí to ale udělat 101 hlasy. Tak je naše Ústava postavená.

Vláda je odpovědná Sněmovně a pokud získá její důvěru, tak nepotřebuje důvěru Senátu. U běžných zákonů by nedávalo logiku, kdyby Senát mohl zabránit vládě v tom, aby realizovala své kroky tím, že jí neschválí nějaký zákon. Může ale zvednout prst a říct: to se nám vůbec nelíbí. Nejde to ale u těch stěžejních zákonů, a to je právě proto, aby když některá strana vyhraje volby, nemohla hned zásadním způsobem změnit fungování České republiky.

Už se objevují některá jména ministrů nové vlády i rozdělení resortů. U ministerstva zahraničí to vypadá, že jej získají Motoristé. Myslíte si, že dojde k nějaké změně zahraniční politiky? Ptám se proto, že Senát je jejím významným aktérem.

Pokud by ministrem zahraničních věcí byl někdo z Motoristů, kteří zpochybňují naše členství v Evropské unii, nebo jak je ta jejich přesná formulace, tak samozřejmě pokud by takto bylo ministerstvo řízeno, že Evropská unie není jedním ze základních pilířů našeho společenského systému a našeho směřování, tak by to byla docela zásadní změna z hlediska naší zahraničně politické orientace. 

Já doufám, že se tak nestane, protože hnutí ANO několikrát deklarovalo, že členství v Evropské unii a v NATO je něco, co oni v žádném případě zpochybňovat nebudou. To neznamená, že nebudou chtít některé věci měnit. Bylo by velmi nešťastné, pokud bychom z těchto základních kamenů naší demokracie, svobody a hospodářského zakotvení, teď chtěli odejít.  A o NATO už vůbec nemluvím, to bychom se zbavili základní jistoty z hlediska zajištění naší bezpečnosti.

Předseda hnutí ANO Babiš oznámil, že Česko už nebude posílat Ukrajině ani korunu. Co na to říkáte?

Takováto prohlášení jsou hodně laciná. Základní pravdou je, že pokud se dnes Ukrajina hrdinně brání a brání postupu Ruska tak, aby zabralo Ukrajinu, tak brání i naše území, naši svobodu a naše bezpečí. Protože čím blíže bude Rusko k našim hranicím, tím budeme ve větším nebezpečí. A drony nad Polskem nebo migy nad baltskými zeměmi to jasně dokazují. A v tomto směru jsem rozhodně pro to, abychom Ukrajinu podporovali, a to jak individuální podporou, tak na úrovni Evropské unie. 

Podporovat Ukrajinu se dá mimochodem i jinak než penězi - muniční iniciativou nebo organizací budoucí spolupráce, třeba v oblasti obrany. Ukrajina se dnes dostala na špičku z hlediska vývoje a výroby dronů. My na tom tak dobře nejsme, takže kdybychom společně začali vyrábět drony a část výroby by šla na Ukrajinu a část zůstala u nás, tak se to vyplatí oběma stranám a bude to zároveň pomoc i Ukrajině.

Když jste zmínil muniční iniciativu, kterou Česko iniciovalo, měli bychom v ní pokračovat?

Myslím, že pokud jsme dnes schopni muniční iniciativu koordinovat, tak to je velká pomoc Ukrajině a měli bychom v ní pokračovat.

Myslíte si, že nyní dojde k nějaké větší lustraci Ukrajinců v Česku?

Vyjádření, že je potřeba zpřísnit kontroly a více dbát na to, aby byly dodržovány zákony, které se týkají migrace, zaznívaly ve volební kampani často. Takže předpokládám, že pokud vznikne vláda Andreje Babiše, tak se bude snažit o to, aby se kontroly zpřísnily a aby více docházelo k opatřením, která budou zaměřena proti těm, co přicházejí do naší země. Chci věřit, že to nebude tak, že by došlo k nějakým represivním úkonům nebo k něčemu, co nebude odpovídat našim zákonům.

Myslím si, že pokud by dnes měl mít někdo naše pochopení, tak je to Ukrajina a lidé, kteří k nám z ní přicházejí. A to nejen proto, že za nás na Ukrajině bojují, ale i proto, že je tady spousta pracujících Ukrajinců, kteří tu vytváří poměrně velké hodnoty. Statistiky ukazují, že to, co na zdravotním a sociálním pojištění odvádějí je víc, než kolik inkasují podpory.

To ale neznamená, že pokud tu někdo neoprávněně pobírá dávky, nemá to být kontrolováno. Nemělo by to být ale tak, že hlavní úkol kontrolních orgánů bude: za každou cenu něco najděte a běda, jestli se tak nestane. Zaklekávání na kohokoliv, toho se trochu bojím.

Za tři měsíce čeká ODS kongres. Co říkáte na krok pana Fialy, který oznámil, že nebude obhajovat post předsedy strany?

Považuju Petra Fialu za jednoho z nejlepších, ne-li nejlepšího politika na celostátní úrovni, se kterým jsem měl možnost spolupracovat. Mimochodem, když se v roce 2014 stal předsedou ODS, já jsem se stal místopředsedou a začali jsme společně obnovovat a oživovat ODS. Byl jsem s ním místopředsedou osm let až do roku 2022, kdy se stal premiérem. 

Poté už jsem se o pozici místopředsedy neucházel, protože jsem cítil, že se stalo to, co jsem si přál: vyhráli jsme volby, náš předseda Petr Fiala byl premiérem. A jsem přesvědčený, že to bylo správně a že byl výborným premiérem. Čtyři roky za tak obrovsky těžkých podmínek, neuvěřitelný výkon, který byl po zásluze potrestán, jak by se řeklo počesku. 

Petr Fiala se podíval na situaci, na náladu ve společnosti, stav ODS, sám na sebe a na to, co by ho čekalo, tak se rozhodl jako velký a kvalitní politik, že už se nebude ucházet o pozici předsedy ODS. To, že se rozhodl a dokázal se rozhodnout, to je znak velkého politika, protože malý politik se toho drží.  

Přitom by měl Petr Fiala pravdu, kdyby řekl: vždyť já jsem pomohl ODS, kdyby nebylo mě, tak jsme neměli 23 procent a kdyby nebylo mě, tak jsme se v roce 2014 nevzpamatovali. Takže to právo jít dál, i když jednou nevyhrál, tady rozhodně bylo. A ne každý z nás, i když cítí, že to právo má a že to je vnitřně nespravedlivé, dokáže přesto říct: já končím. Proto si ho vážím. A v tomhle směru ani nevím, kdo jiný by na tom místě takhle obstál a věřím, že v té politice zůstává dál.

A co teď dál? 

Myslím, že ODS potřebuje změny. A tím, že Fiala odešel, není zaručeno, že k nim dojde. Myslím to tak, že klidně mohl zůstat a ty změny mohly začít, protože vím, že po nich volal, ale neměl čas je realizovat, když řídil vládu. V ODS jsme změny nedělali, nepřizpůsobovali jsme se tomu, jak se svět okolo nás mění, sociální sítě, jiný způsob komunikace...

O jaké změny by mělo jít?

Omlouvám se, že vás teď zklamu, já vám to neřeknu, ale mám představu, které by to měly být. Ale nemá to být tak, že je řeknu při rozhovoru, musím to říct nejdříve na našich jednáních. Důležité také bude si počkat na kandidáty, s čím přijdou. Ale ty největší změny, které ODS musí udělat, nejsou rozhodně ve změně předsedy, ty jsou jinde a na jiných místech.

To znamená, že asi nesouhlasíte s názory, že měl rezignovat dříve?

Ne. Jsem přesvědčený o tom, že to, jakým způsobem si počínal Petr Fiala jako člověk a jako politik, je podle mě uznáníhodné. A znovu říkám, že jsem přesvědčený, že pokud člověk dělá rozhodnutí až poté, co si zváží všechny možnosti a vyčerpá všechny možnosti, jak některé věci změnit, že je správné. A takhle Petr Fiala postupoval, on se rozhodl sám, na něj nebyl žádný tlak, aby odstoupil, nebyly žádné výzvy ani usnesení ODS. 

Máte ambici ucházet se o funkci předsedy?

Ne.

Nějaká jména už se objevují. Vidíte mezi nimi nějakého favorita?

Já počkám, protože někteří kandidáti jsou tací, že se jejich jména ještě neobjevila a já se tím pádem zatím nebudu o žádném favoritovi zmiňovat. A znovu si myslím, že pokud by člověk měl někde říkat, koho podporuje nebo nepodporuje, tak by to mělo být uvnitř strany a až potom to lze říkat i do médií. A protože debata ještě nezačala, tak nechci začít tím, že to budu říkat do médií.

Měl by podle vás pokračovat projekt Spolu?

Projekt Spolu vzniká a zaniká, když jsou nebo nejsou volby, a tím, jak dopadnou. V okamžiku, kdy vláda končí a nastoupí vláda, kde už nejsou účastny strany koalice Spolu, tak ten projekt automaticky končí. Protože vznikají tři kluby a dělají opoziční politiku. Budou se domlouvat nejen ty tři strany, ale ještě třeba se STAN nebo s Piráty. Může být opět nastartován, třeba když budou komunální volby v Praze nebo někde jinde, protože je to výhodné. Ale třeba už to tak určitě nebude v Telči, kde nebudeme mít jednu kandidátku.

To znamená, odpověď na vaši otázku je: projekt Spolu nyní skončil, každá strana běží samostatně. To nevylučuje spolupráci nebo nějakou domluvu, ale není to tak, že by projekt pokračoval a dál fungujeme pod jednou hlavou.

Narážela jsem na to, že se objevuje i kritika, třeba právě ze strany ODS, že lidovci v několika krajích přeskákali poslance či lídry ODS. 

To je preventivní kritika proti příštímu spojení ve volbách do Poslanecké sněmovny. Já s ní nesouhlasím, protože jsem přesvědčený, že lidé, kteří jsou na začátku kandidátky, by měli být tak dobří, aby byli schopni získat takové preferenční hlasy, že je nikdo jiný nepřeskočí. A tvrzení, že lidovci přeskakují ODS, není pravdivé, protože někteří lídři ODS byli přeskočeni svými kolegy, kteří byli pod nimi.

Máte na mysli třeba Zbyňka Stanjuru? 

Ne, myslel jsem jiné kraje. Ale když mluvíte o panu Stanjurovi, tak to bylo způsobeno tím, že on prostě dělal od rána do večera na financích, snažil se konsolidovat rozpočty a neměl moc času na to, aby se věnoval Moravskoslezskému kraji. A jeho mateřská organizace se k tomu nezachovala tak, že by si vážila, že má ministra financí a ve volbách ho podpořila. Ale spíš jsem měl pocit, že ti ostatní toho využili k tomu, že nakonec dopadli v kroužkování lépe než pan Stanjura, který byl ještě nepopulární kvůli dalším věcem, které se děly a které mu vůbec nepomáhaly.

Dle mého názoru je to jedna z největších nespravedlností, která tyto volby postihla, že se nedostal do Sněmovny. Ale to je politika. Osobně mě to velmi mrzí, protože to byl ministr financí, který udělal velmi mnoho pro tuto zemi a nejen z hlediska konsolidace financí, ale i z hlediska bezpečnosti. Nebýt Zbyňka Stanjury, nemáme plynovody, protože on vyjednával základní a zásadní smlouvy, kdy jsme nazpátek získávali energetickou infrastrukturu. Kdybychom ji neměli, tak jsme pořád závislí na Rusku.

Když jste zmiňoval, že projekt Spolu může různě fungovat, mohlo by to tak být třeba příští rok v senátních volbách?

Myslím, že minimálně v některých senátních obvodech by to mohlo zafungovat. Dokonce by to mohlo být Spolu+, že se domluvíme třeba i se STAN.

Příští rok má Senát 30. výročí existence. Chystáte něco ke kulatému výročí?

Chtěli bychom Senát více zviditelnit, aby měli občané možnost se více dozvědět, co dělá, jaké jsou jeho základní role a co má už za sebou. Zároveň bychom chtěli připomínat i některé osobnosti, které se zasloužily o vznik Senátu nebo byly senátory a dosáhli významných úspěchů. Kdybych měl být konkrétní, tak samozřejmě je to připomenutí Václava Havla. Byli bychom velmi rádi, kdyby se podařilo někde ve Valdštejnské zahradě najít místo, kde by byla myšlenka Václava Havla o Senátu. Protože Havel velmi rychle pochopil, jak významný může být Senát a podporoval ho, nakonec byl i na jeho první ustavující schůzi. Mluvil jsem o tom i s Dagmar Havlovou, které se to líbilo.

Jako druhou věc, ke které bychom výročí využili, abychom jeho roli zvýraznili, je motto Věrný svobodě. Protože senátor skládá slib, že bude hájit svobodu. A svoboda je něco jako vzduch nebo voda, když nemáte svobodu, tak se těžko žije, stejně jako když máte málo vzduchu nebo špinavou vodu. Senát je ten, kdo se stará o čistotu našeho vzduchu nebo o čistotu naší vody.

A samozřejmě myslíme i na poděkování senátorkám a senátorům, kteří se zasloužili o to, že pořád fungujeme, že je horní komora parlamentu, která zajišťuje stabilitu země, a že naše demokracie má mnohem hlubší kořeny, než jsou kořeny zemí, které mají jednokomorový parlament.