Mlžení a útěk. Adept na ministra obrany Zůna odmítl říct svůj postoj k Ukrajině
Jaromír Zůna (za SPD), adept na pozici ministra obrany, ve čtvrtek jednal s prezidentem Petrem Pavlem. Na svém prvním veřejném vystoupení před novináři nechtěl říct, jaký má on sám postoj k pomoci Ukrajině.
🚩 Proč je to důležité: Možný ministr obrany za SPD se nechtěl vyjádřit k Rusku. Prezident přitom žádal vznikající vládu, aby Rusko označila v programovém prohlášení za hrozbu.
➡️ Co se stalo: Ve čtvrtek dopoledne proběhlo další kolo setkání adeptů na ministra s prezidentem. Jako první zavítal na Hrad nominant za SPD Jaromír Zůna.
Na dotaz, jak se on staví k pomoci Ukrajině, když je nominant strany, která ji chce zastavit, odpověděl vyhýbavě. Řekl, že by „neuvedl nic nového, než je oficiální pozice České republiky“. „Budeme sledovat ten vývoj, jak probíhají jednání o nalezení nějakého řešení tohoto konfliktu a jeho ukončení,“ dodal.
Po několika dalších dotazech na svůj vlastní názor uvedl: „Ponechme to na konzultaci s předsedy jednotlivých stran.“ Později dodal, že se k tomu „nyní nemůže vyjádřit“.
„Protože jsme součástí širšího celku, pomoc bude pokračovat. Ale musíme zvážit, na jakou oblast této podpory bude položen akcent. To není věc individuálního názoru. Vláda rozhoduje ve sboru a musí být širší obraz postoje té reprezentace státu i širší společnosti,“ řekl.
Po opakovaných dotazech, jak se on sám staví k Rusku a pomoci Ukrajině, řekl, že „musí jít“, a odešel od mikrofonů.
👨💼 Kdo je Jaromír Zůna
Zůna patří mezi zkušené vojáky. Svou vojenskou službu začal v roce 1984, postupně se vypracoval až na pozici prvního zástupce náčelníka Generálního štábu. Tuto funkci vykonával v letech 2019 až 2022. Neúspěšně kandidoval na náčelníka Generálního štábu; ta po složitých vyjednáváních připadla Karlu Řehkovi. Zůna následně ve funkci skončil a působil na ambasádě v Pekingu jako přidělenec obrany.
Než se dostalo na dotazy novinářů, Zůna řekl, že hovořil s prezidentem o obranném plánování či o vydávání nákladů na obranu. „Bavili jsme se na úrovni principů. V průběhu našeho jednání došlo k naprosté shodě,“ uvedl.
Klíčovou otázkou byl i postoj budoucí vlády k takzvané muniční iniciativě. „Pokud je zde požadavek na její posouzení, je to naprosto legitimní,“ uvedl. Podle něj by se měla přehodnotit.
🔎 Kontext: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš před volbami do Sněmovny říkal, že by jeho vláda muniční iniciativu zrušila. V červencovém rozhovoru pro Reuters Babiš řekl, že je tato iniciativa netransparentní, „předražená a plesnivá“.
„Samozřejmě. Proč bychom pokračovali? My potřebujeme peníze pro naše lidi,“ řekl Babiš na přímý dotaz, zda by vláda pod vedením ANO českou muniční iniciativu zrušila.
Naopak prezident Pavel je dlouhodobým podporovatelem iniciativy. Podle informací serveru Publico dochází v současnosti ke sbližování mezi Pavlem a Babišem. A budoucí vládní zástupci již začínají přistupovat na možnost, že by se s muniční iniciativou dále pokračovalo. Jak ale dodal Zůna, nejprve ji chtějí přezkoumat.
❓ Co je muniční iniciativa: Jde o českou diplomatickou a koordinační akci, která vznikla začátkem roku 2024 jako odpověď na kritický nedostatek dělostřelecké munice na Ukrajině. Mechanismus funguje tak, že Česko koordinuje nákup munice ze třetích zemí prostřednictvím pěti českých firem, které zprostředkovávají dodávky.
K iniciativě se připojilo přes 15 států, které přispěly celkem přibližně 4,5 miliardy dolarů. Do konce roku 2024 bylo dodáno 1,5 milionu kusů munice, v roce 2025 dalších 1,3 milionu.
