PŘEHLEDNĚ: Babišova patnáctka a rošáda u Motoristů. Kdo jsou navržení ministři

🔎 Jaká jména přinesl Andrej Babiš prezidentovi:
 

➡️ ANO

Premiér: Andrej Babiš
Andrej Babiš dovedl hnutí ANO k vítězství v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny a má nakročeno k tomu, aby se po čtyřleté pauze vrátil na premiérskou židli, což se zatím v Česku nikomu nepodařilo. Jednání mu komplikuje vlastnictví Agrofertu, kvůli kterému by byl po jmenování premiérem ve střetu zájmů. Prezident Petr Pavel proto podmiňuje jmenování vyřešením tohoto problému.

Ministryně financí: Alena Schillerová
Místopředsedkyně ANO se má znovu ujmout resortu financí, který už vedla mezi lety 2017 a 2021. V předchozím volebním období byla předsedkyní poslaneckého klubu ANO, post po ní převzala Taťána Malá. Mezi lety 2016 a 2017 působila Schillerová jako náměstkyně ministra financí, na starosti měla mimo jiné zavedení EET.

Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch
Adam Vojtěch byl povolán zpět do politického ringu před volbami do Sněmovny a musel tak opustit post velvyslance ve Finsku, který zastával od roku 2022. Ministerstvo zdravotnictví řídil od prosince 2017 do září 2020, během první vlny epidemie covidu v Česku. Podruhé vedl resort od května do prosince 2021.

Ministerstvo vnitra: Lubomír Metnar
Lubomír Metnar patří ke kandidátům, kteří už za sebou mají ministerskou zkušenost. V poslední vládě Andreje Babiše mezi lety 2018 a 2021 řídil resort obrany, teď se má přesunout na vnitro. To už krátce řídil od prosince 2017 do června 2018 v první Babišově vládě, která ale nezískala důvěru.

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Karel Havlíček
Patří mezi klíčové postavy hnutí ANO a platí za jednoho z nejbližších spolupracovníků Andreje Babiše. V jeho poslední vládě zastával od roku 2019 funkci ministra průmyslu a obchodu, ke které následně v roce 2020 přibral také post ministra dopravy po pádu Vladimíra Kremlíka. Do povědomí se tak Havlíček zapsal jako „dvojministr“ nebo „multiministr“. Oba resorty vedl až do voleb v roce 2021. Havlíček je 1. místopředsedou ANO a v uplynulém období vystupoval jako stínový premiér.

Ministerstvo pro místní rozvoj: Zuzana Schwarz Bařtipánová
Kandidátka na ministryni pro místní rozvoj patří mezi méně známé tváře hnutí ANO. V Poslanecké sněmovně totiž zasedá poprvé, má za sebou ale zkušenost z komunální politiky – od roku 2018 byla starostkou Bíliny na Teplicku. Vystudovaná geografka a kartografka působila také jako konzultantka v Organizaci pro výživu a zemědělství OSN v Římě a několik let pracovala v neziskovém sektoru.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Aleš Juchelka
Juchelka zasedl poprvé v Poslanecké sněmovně v roce 2017, tehdy ještě jako nestraník za ANO. Mandát následně obhájil v roce 2021 i letos. V politice se pohybuje od roku 2010, kdy byl ještě jako člen TOP 09 zvolen zastupitelem Ostravy. Společně s muzikantem a hercem Richardem Krajčem v 90. letech moderoval hudební pořad Medúza v České televizi.

Ministerstvo školství: Robert Plaga
Resort školství je Robertu Plagovi dobře známý, vedl ho ve vládě Andreje Babiše mezi lety 2017 a 2021. Po svém ministerském angažmá se stal v roce 2022 předsedou rady Národního akreditačního úřadu. Tuto funkci vykonával až do konce letošního června.

Ministerstvo spravedlnosti: Jeroným Tejc
Jeroným Tejc je veřejnosti známý jako dlouholetý politik ČSSD, dnešní SOCDEM. Za tuto stranu byl poprvé zvolen poslancem už v roce 2006. V roce 2013 se zúčastnil tzv. lánské schůzky, kde společně se stranickými kolegy a Milošem Zemanem plánoval sesazení tehdejšího šéfa strany Bohuslava Sobotky. To se nezdařilo a Tejc následně musel odstoupit z vedení ČSSD. V roce 2017 ze strany odešel. Krátce poté se stal náměstkem ministra spravedlnosti za ANO Roberta Pelikána.
 

➡️ SPD

Ministerstvo zemědělství: Martin Šebestyán
Nominant SPD na post ministra zemědělství Martin Šebestyán nepochází z politického, ale odborného prostředí. Mezi lety 2013 a 2022 vedl Státní zemědělský intervenční fond, kde čelil kritice kvůli postupu fondu při auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Skončil po dohodě s tehdejším ministrem zemědělství. Předsedá Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků, která zastupuje zejména velké koncerny.

Ministerstvo dopravy: Ivan Bednárik
Dopravu má, stejně jako ostatní resorty vyhrazené pro SPD, řídit odborník. Tím je Ivan Bednárik, který od letošního května působí jako generální ředitel Železnic Slovenské republiky. V letech 2014 až 2020 stál v čele představenstva ČD Cargo. Následně mezi lety 2020 a 2022 vedl České dráhy z pozice generálního ředitele a předsedy představenstva.

Ministerstvo obrany: Jaromír Zůna
Zůna patří mezi zkušené vojáky. Svou vojenskou službu začal v roce 1984, postupně se vypracoval až na pozici prvního zástupce náčelníka Generálního štábu. Tuto funkci vykonával v letech 2019 až 2022. Neúspěšně kandidoval na náčelníka Generálního štábu; ta po složitých vyjednáváních připadla Karlu Řehkovi. Zůna následně ve funkci skončil a působil na ambasádě v Pekingu jako přidělenec obrany.
 

➡️ Motoristé sobě

Ministerstvo životního prostředí: Filip Turek
Filip Turek je nejvýraznější postavou nejmenší koaliční strany Motoristé sobě, přestože není jejím členem. Do politiky vstoupil v roce 2024, kdy se za Přísahu stal europoslancem (zvolením do Sněmovny letos o tento mandát přišel). Patří mezi nejproblematičtější kandidáty vznikající vlády. Původně se měl ucházet o post ministra zahraničních věcí, nakonec zřejmě právě kvůli výhradám figuruje jako kandidát na ministra životního prostředí. Vadí jeho výroky na sociálních sítích včetně narážek na nacismus (některé příspěvky označuje za humor, u jiných autorství popírá) nebo porušování zákonů na silnici i při stavbě domu. Podezření vzbuzuje také jeho majetek – Turek přiznal majetek za 70 milionů, odmítá ale vysvětlit, jak k němu přišel.

Ministerstvo kultury: Oto Klempíř
Oto Klempíř je známý především jako muzikant a frontman kapely J.A.R. Kapelu musel po oznámení své kandidatury za Motoristy pod tlakem spoluhráčů opustit. Do politiky se nicméně už dříve zapojil jako politický marketér. V roce 2017 pomáhal Pirátům, v letech 2018 a 2019 zase ODS. Za komunismu spolupracoval s StB pod krycím jménem Ota. Ke spolupráci byl prý přinucen výhrůžkami a sám ji ukončil kvůli psychickým problémům.

Ministerstvo zahraničních věcí: Petr Macinka
Původně se o Petru Macinkovi uvažovalo jako o kandidátovi na ministra životního prostředí. Na poslední chvíli ale došlo k výměně postů s Filipem Turkem, který je v nepřízni prezidenta kvůli svým aférám. Macinka je předsedou Motoristů od roku 2022, letos se stal poslancem. Spojený je ale především s Václavem Klausem, v jeho institutu působil od roku 2017 jako mluvčí. Jeho kandidaturu na ministra životního prostředí provázel odpor odborné veřejnosti. Vadí jim popírání vědeckých faktů ohledně změn klimatu nebo snahy o omezování ochrany přírody, například zrušení nové CHKO Soutok.

Ministerstvo sportu, prevence a zdraví: Boris Šťastný
V rámci povolebních vyjednávání vznikl úplně nový resort, který má vést Boris Šťastný. Ten patří mezi zkušené politické hráče, ve Sněmovně už zasedal v letech 2006 až 2013 ještě jako člen ODS a vedl výbor pro zdravotnictví. V roce 2013 ale ODS opustil. Založil síť Alzheimer Home, která se zaměřuje na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence. Do politiky se vrátil v roce 2024.