Turkův divoký styl Motoristům uškodil. Sázet jen na něj byla chyba, míní politologové

➡️ Co se stalo: Motoristé sobě svolali na sobotu krizový sněm, řešit na něm mají horkou fázi kampaně před sněmovními volbami i volební preference. Spekuluje se také o tom, jestli ještě neudělají na poslední chvíli personální změny na kandidátkách. A to krátce před termínem jejich uzavření, lhůta končí 29. července. 

Podle aktuálního modelu agentury STEM by Motoristé sobě získali 3,5 procenta, před týdnem to bylo o půl procenta víc. Červnový model agentury Median připsal Motoristům 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš. 

Odliv potenciálních voličů koresponduje podle oslovených politologů s nedávnými kauzami čestného prezidenta strany Filipa Turka. Ten čelí hned několika reputačním problémům, od natáčení se mobilem při rychlé jízdě v autě až po nedávné informace o tom, že na něj jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli znásilnění a několika letému fyzickému i psychickému násilí. Turek vinu odmítá. 

Do voleb se strana rozhodla jít samostatně s Turkem jako hlavním lídrem. Ten ještě pod hlavičkou spojenectví Přísahy a Motoristů získal loni mandát europoslance. Na další spolupráci se ale hnutí neshodla. Jejich lídři – senátor Robert Šlachta a předseda Motoristů Petr Macinka – se rozešli ve zlém. 

Přísaha se v průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Původní spojení sil by tak podle expertů pomohlo oběma stranám. Podle odborníků ale není moc pravděpodobné, že by se stihli na něčem domluvit. 

„Teoreticky by Motoristům mohla znovu pomoci dohoda s Přísahou o volební spolupráci, ale tu zjevně Robert Šlachta po tom netakticky až urážlivě provedeném odmítnutí spolupráce Motoristy v zimě už teď nechce,“ míní Lubomír Kopeček, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj je na to ale velmi málo času vzhledem k tomu, že se za několik dní uzavírají kandidátní listiny.

📢 Co kdo říká:
Lukáš Jelínek, politolog pro Publico: „Motoristé hlavně nesmějí sázet jen na kontroverzní postavu Filipa Turka, jehož divoký životní styl odrazuje řadu konzervativních voličů. Ani po programové stránce na tom nejsou nejlépe. Vládní koalici už voliče neberou a v opozici jsou razantnější strany. Obávám se, že už je nezachrání ani sněm, ani důraznější přímluva Václava Klause.“

Josef Mlejnek, politolog z Univerzity Karlovy pro Publico: „Motoristé jsou hlavně o Filipu Turkovi. Ten je kvůli svým aférám na sestupu. A Motoristům podle mě nic nepomůže, leda nějaký Turkův restart.“

Lubomír Kopeček, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně pro Publico: „Atmosféra od loňských evropských voleb, ve kterých uspěli, se dost změnila. Tažení proti Green Dealu a za spalovací motory zjevně láká voliče mnohem méně než před rokem u evropských voleb, stejně jako Filip Turek, který má poškozenou image. Nevšiml jsem si, že by měli někoho, kdo je natolik známý, aby ho nahradil.“