PŘEHLEDNĚ: Vláda pod stromeček či dříve. Co nás čeká v příštích týdnech a měsících
Jednání o vládě postoupilo do další fáze. Šéf ANO Andrej Babiš ve středu oznámil, že chce mít koaliční smlouvu do 3. listopadu. Co to znamená a jaký je výhled na vývoj dalších událostí, jako je ustavující schůze Sněmovny či jmenování vlády?
🚩 Proč je to důležité: Termíny pro složení vlády a její jmenování ukazují, kdy bychom mohli znát programové prohlášení nové koalice. A tudíž i další směřování země.
➡️ Nejbližší termín: Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve středu ve videu na Facebooku uvedl, že chce nalézt dohodu na půdorysu vlády už tento pátek. Příští týden očekává, že se s SPD a Motoristy dohodne na zastoupení ve sněmovních výborech.
Otázkou zůstává, zda se tak skutečně stane. Babiš totiž již ve středu prohlásil, že nehodlá svěřit hnutí SPD resort vnitra, po kterém toužil šéf hnutí Tomio Okamura. Místo toho nabídne ministerstvo obrany.
Okamura totiž v úterý uvedl, že by chtěl odvolat policejního prezidenta Martina Vondráška kvůli tomu, že je SPD stíhána za billboardovou kampaň s „chirurgy z dovozu“.
➡️ Klíčový 3. listopad: Na tento den prezident Petr Pavel svolal první zasedání Poslanecké sněmovny. Babiš ve středu uvedl, že do té doby chce mít definitivně hotovou koaliční smlouvu.
Koaliční smlouva většinou detailně popisuje rozdělení sil ve vládě (kdo a jaké ministerstvo dostane), rozdělení výborů a podvýborů ve Sněmovně a jak budou koaliční partneři postupovat v případě střetů ve vládě. Případně specifikuje i to, kdo odvolává ministry; zda se odvolání musí nejprve probrat s předsedou strany, která ministra nominovala, nebo zda o tom rozhoduje přímo premiér.
Babiš již uvedl, že chce mít ve vládě dohled nad ministry, kteří řeší zdravotnictví a sociální témata, zatímco místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček by měl dohlížet na ekonomické ministry.
✨ Zajímavost: Na ustanovující schůzi Sněmovny poslanci složí slib. Na prvním jednání řídí Sněmovnu nejstarší člen bývalého vedení komory. Tou je Věra Kovářová (STAN). Úkolem poslanců je zvolit vedení a určit, kdo povede které výbory.
Na prvním zasedání sedí poslanci v lavicích rozřazeni podle abecedy. Dojde tak na situaci, kdy vedle sebe zasedne Tomio Okamura (SPD) a Hayato Okamura (KDU-ČSL).
➡️ Po 3. listopadu: Následovat bude demise premiéra Petra Fialy (ODS). Prezident Pavel poté pověří vítěze voleb sestavením vlády. Již před volbami uvedl, že do té doby by měl Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů. Jinak řečeno: jak naloží se svou firmou Agrofert, aby mohla dál pobírat dotace.
Pavel s největší pravděpodobností pověří Babiše sestavením vlády, i kdyby střet zájmů nevyřešil. Ostatně ani k tomu nemá pravomoc.
V průběhu listopadu pak Babiš předloží Pavlovi složení nové vlády – na základě koaliční smlouvy. Pavel má právo (stejně jako jej v minulosti využil Miloš Zeman) jednat s kandidáty na ministry. Teoreticky může, podobně jako Zeman, i některé kandidáty blokovat, ale zatím tomu nic nenasvědčuje.
➡️ Polovina prosince: Pavel by měl jmenovat vládu. Andrej Babiš ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že by tento akt chtěl stihnout do poloviny prosince. Je však možné, že se to zvládne i rychleji.
Naposledy tento proces trval 69 dní. Volby byly 8. a 9. října a jmenování vlády Petra Fialy proběhlo 17. prosince. Babišovi v roce 2018 stačilo 53 dní. Jeho menšinová vláda ale následně nezískala důvěru ve Sněmovně.
Po jmenování kabinet představí své programové prohlášení a určí tak své priority. Následně požádá poslance o důvěru. Pro časovou orientaci: Vláda Petra Fialy představila program 7. ledna a důvěru ve Sněmovně získala 12. ledna.
