ANALÝZA: Oslabený Irán rovná se Izrael v izolaci

➡️ Co se stalo: Další americká letadlová loď s celou flotilou se blíží k Íránu. Evropské země označily Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. Regionální strategie Íránu je v troskách. Stejně na tom je jeho ekonomika. Jen mulláhové říkají pořád na všechno ne: nechtějí ukončit jaderný program, nechtějí omezit balistické střely, nechtějí slevit z tvrdé rétoriky vůči Izraeli. Na druhou stranu ani mulláhové nechtějí nyní válku, takže rozhovory s USA pokračují. 

Mezitím se ale ve zbytku regionu probíhá dynamický vývoj, všímá si komentátor deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead. Volná koalice sunnitských zemí včetně Turecka, Pákistánu, Kataru, Egypta a Saudské Arábie spolupracuje, aby zaplnila vakuum, které zbylo po pádu íránských spojenců v Libanonu a v Sýrii. Nejsilnější spojenec Izraele v regionu, tedy Spojené arabské emiráty (SAE) se dostávají v arabském a muslimském světě do izolace. Naopak Katar – velký přítel a spojenec Hamásu – je rázem v srdci regionální diplomacie.

3️⃣ Tři důvody: Saúdové se stali lídry arabského světa poté, co se Irák a Sýrie propadly do chaosu a Egypt ekonomicky oslabil. Ještě nedávno Saúdové zvažovali vstup do Abrahámovských dohod, nyní se vrátili k ostré kritice izraelského chování vůči Palestincům. Změna přístupu Saúdů má tři důvody. 

1. Zaprvé je to fakt, že Izrael de facto porazil Írán a předvedl během toho skutečně výjimečné vojenské a zpravodajské schopnosti. Saúdové se začali obávat izraelské síly a jejich obavy z íránských mulláhů naopak opadly. Navzdory tomu, že je Izrael malý – územně i populačně –, osvědčil velkou schopnost udeřit na velkou vzdálenost. Navíc odpověď Izraele na útok Hamásu ze 7. října 2023 byla odvážná a rázná. To znepokojilo izraelské sousedy, především Rijád. Zvláště je šokoval izraelský útok na lídry Hamásu v Dauhá, hlavním městě Kataru, který demonstroval, že Izraelci dokážou provádět vojenské akce až v Perském zálivu. 
2. Zadruhé se Saúdové rozhodli izolovat Spojené arabské emiráty, které došly ve spolupráci s Izraelem nejdál. To přestalo být mezi Araby populární v důsledku války v Gaze. Na Emiráty mnoho států v regionu kvůli tomu zahlíží jako na krysy či zrádce.
3. Třetí podstatný faktor je, že Arabové zjistili, že dodávky technologií a zbraní si mohou snadno dohodnout s Trumpovými kamarády a lidmi z jeho rodinného klanu i bez Izraele či příslibu spolupráce s ním. Navíc modernizační agenda začala být méně lákavá pro lídry Saudské Arábie, kteří de facto zmrazili velmi sledované projekty nejvyššího mrakodrapu na světě a hypermoderního megaměsta Neom.

❓Co to znamená pro USA: Výsledky zahraniční politiky Donalda Trumpa jsou smíšené. Na jedné straně vydařené útoky na íránská jaderná zařízení a chirurgicky přesný zásah ve Venezuele, který jednou ranou oslabil Rusko, Čínu i Írán. Na straně druhé výhrůžky spojencům ohledně Grónska, omezení podpory Ukrajině a nečitelná politika vůči Rusku. Když se to všechno položí na misky vah, mohly být vyhlídky na dotažení Abrahámovských dohod tím rozhodujícím, na čem se bude poměřovat Trumpovo zahraničněpolitické dědictví. Pokud to Američané prošustrovali hamižností a kšefty s Araby a přestali spolupráci podmiňovat tlakem na normalizaci vztahů s Izraelem, je to velké a dost zbytečné diplomatické selhání. 

⁉️Co to znamená pro Česko: Pro českou zahraniční politiku plyne z tohoto vývoje velká výzva. Jsme a zůstáváme spolehlivými spojenci Izraele. Pokud jsme si ale mysleli, že nám to nebude komplikovat obchodní vztahy s arabskými a muslimskými zeměmi, budeme muset vystřízlivět – a asi se budeme vracet do světa diplomacie před Abrahámovskými dohodami, což se asi dá nazvat jako pevné pouto s Izraelem, ale také jako jakýsi tanec mezi vejci. To ovšem znamená, že nějaké to vejce dosti často rozšlápneme.

Autor je prezidentem Strategeo Institute