Začíná souboj o Arktidu. NATO musí dohánět dvacetiletý náskok Ruska i nástup Číny

➡️ Co se stalo: Na severozápadě Ruska, na Kolském poloostrově, se nachází jeden z největších jaderných arzenálů na světě. Mezikontinentální balistická raketa odtud může do amerických měst dorazit za méně než dvacet minut – trajektorie přitom může vést poblíž severního pólu a Grónska, píše list Financial Times (FT).

O tom, že Arktida bude v následujících letech klíčovým regionem pro západní bezpečnost, svědčí i nedávná slova dánské premiérky Mette Frederiksenové. Ta uvedla, že „NATO musí zvýšit své zapojení v Arktidě, obrana a bezpečnost v Arktidě je záležitostí celé Aliance.“

Pro sedm západních států, které mají v Arktidě přítomnost – kromě USA a Kanady také pět evropských severských zemí – však tyto snahy představují značnou výzvu.

🪖 Náskok a nástup: Téměř všechny arktické státy po skončení studené války v regionu omezily svou vojenskou přítomnost a uzavřely řadu základen. Rusko však s obnovou a budováním začalo výrazně dříve než západní země – a to už krátce po roce 2000.

Rusko kontroluje zhruba polovinu arktické pevniny a vod a Moskva tam má více než čtyřicet vojenských zařízení. Region hraje klíčovou roli v ruské jaderné doktríně a právě v Arktidě ruská armáda loni poprvé testovala jaderně poháněnou střelu s plochou dráhou letu Burevestnik („Buřňák“). Válka na Ukrajině nicméně ruské ambice v Arktidě podle expertů zpomalila.

Moskva zároveň aktivně rozvíjí Severní mořskou cestu, která vede podél severního pobřeží Ruska a nabízí vyhlídku na kratší a levnější přepravu mezi Čínou a Evropou. Přestože je zatím využitelná jen v letních měsících, s postupujícím oteplováním může její potenciál růst (psali jsme zde). Rusko má výrazný náskok i v oblasti ledoborců a jako jediný stát provozuje varianty s jaderným pohonem. Čína nicméně svoji flotilu agresivně rozvíjí, psala například agentura AP.

FT rovněž upozorňuje na obavy, že s táním polárního ledu do regionu stále výrazněji vstupuje také Čína, která se sama označuje za „téměř arktický stát“. 

Podle nejmenovaného představitele jedné ze severských zemí je tak „vojenská koncentrace v našem sousedství opravdu obrovská“.

❄️ Chladná odpověď: Výcvik v arktických podmínkách zintenzivňují i členské státy NATO. V březnu se má přibližně 25 tisíc vojáků Aliance zúčastnit cvičení Cold Response v severním Norsku. Cílem je nácvik vzdušných, námořních i pozemních operací v extrémních zimních podmínkách. Severské země zároveň doufají, že obnovený zájem o arktickou bezpečnost jim umožní prokázat svou strategickou užitečnost Washingtonu, píše FT.

Norský parlament minulý týden schválil plán pro obranu Arktidy, v jehož rámci má investovat do střel dlouhého doletu v přepočtu zhruba 40,5 miliardy korun. Zakázku má získat jihokorejský systém Chunmoo, který splnil všechny požadavky norské armády, včetně schopnosti zasahovat cíle až do vzdálenosti 500 kilometrů, uvedla agentura Reuters.

Ve středu k většímu důrazu na arktickou oblast a její "bezpečnostní výzvy" vyzval členské státy NATO i francouzský prezident Emmanuel Macron. Angažmá aliance v oblasti Grónska je podle něj nutné vzhledem ke strategickým zájmům Ruska a Číny v arktickém regionu, napsal například server Euronews.

Podle zdrojů deníku se mnozí v severských státech obávají, že další militarizaci Arktidy už nelze zabránit.

👀 Co dál sledovat: Donald Trump si Grónsko vyhlédl i pro svůj navrhovaný futuristický protiraketový systém Zlatá kupole (psali jsme zde), který by mohl zabránit různým typům střel v dosažení území Spojených států.