Babiš míří na klíčový summit EU. Podpoří půjčku Ukrajině, ručit ale nechce
Nový český premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazil do Bruselu na zítřejší jednání Evropské rady, kde se bude rozhodovat o možnostech půjčky pro Ukrajinu. Ta má zajistit jak pomoc s obranou, tak i obnovou po válce. Kvůli tomuto summitu tlačil Babiš na své jmenování. Nový premiér se k současnému návrhu Evropské komise staví skepticky a není sám.
🚩 Proč je to důležité: Evropská unie čelí zásadnímu problému – jak pokrýt rozpočtové a vojenské potřeby Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nový český premiér ukáže, jaký směr hodlá zaujmout v evropských záležitostech.
➡️ Co se stalo: Ukrajině hrozí příští rok obrovský rozpočtový schodek ve výši 71,7 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun). Evropská unie proto plánuje poskytnout Ukrajině bezúročnou půjčku až ve výši 210 miliard eur (přibližně 5,1 bilionu korun).
K úvěru mají být využity prostředky, které má Rusko takzvaně zmrazené na účtech v Evropě, především v Belgii, konkrétně v depozitáři cenných papírů Euroclear. Kvůli odporu Belgie však Evropská komise navrhuje i záruky členských států, aby Belgie případným právním a finančním následkům spojeným s vymáháním ruských aktiv nečelila sama. V případě Česka by mohlo jít o 89,9 miliardy korun (psali jsme zde), Babiš ve středu mluvil o možných 92 miliardách korun.
„Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny. My jako Česká republika potřebujeme peníze pro české občany a nemáme peníze pro jiné státy. Nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ uvedl premiér na síti X a tento postoj ve středu zopakoval také na tiskové konferenci před odletem do Bruselu.
Komise má ještě další návrh, jak bojující zemi finančně podpořit – jde o půjčku, kterou by si EK vzala na finančních trzích a za niž by ručila společným rozpočtem. Tento způsob v zásadě podporuje i Babiš.
I v tomto případě by však Česko bylo nepřímo garantem, a to prostřednictvím rozpočtu EU. Taková půjčka navíc vyžaduje jednomyslné hlasování v Radě, což není příliš pravděpodobné.
„Narativ zní, že Maďarsko je proti společnému dluhu (pro Ukrajinu). Realita je taková, že proti společnému dluhu jsou ‚šetřiví‘,“ řekl nejmenovaný diplomat EU serveru Politico v narážce především na Německo. Právě německý kancléř Friedrich Merz patří k hlavním zastáncům využití ruských aktiv.
📍 Babišova pozice: Nový český premiér v úterý na zasedání sněmovního evropského výboru i ve středu před odletem zopakoval, že nehodlá „nic garantovat“. Zdůraznil přitom, že Česko pokračuje a bude pokračovat v pomoci Ukrajině, nyní je však podle něj nutné v první řadě dosáhnout spravedlivého míru – a využití ruských aktiv by k tomu nepřispělo.
Babiš je v tomto ohledu konzistentní. Využití zmrazených ruských aktiv kritizuje nejméně od páteční schůzky s belgickým premiérem Bartem de Weverem, který toto schéma razantně odmítá.
Premiér ve středu před odletem do Bruselu rovněž uvedl, že půjčka Ukrajině by „měla být poskytnuta jako dříve“. Neodpověděl však jednoznačně na otázku, zda by jím podporovaná půjčka měla být kryta ze společného rozpočtu EU, a tedy nepřímo garantována i Českou republikou. Podle Babiše se konkrétní návrhy na podobu půjčky budou vyvíjet až do poslední chvíle, tedy do samotného hlasování v Radě.
Kritici upozorňují, že se Babiš svým odporem fakticky přibližuje ke slovensko-maďarskému klubu „problémových států“ v EU. Především maďarský premiér Viktor Orbán je dlouhodobě známý odmítavým postojem k vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Právě s ním se má Babiš před jednáním Rady setkat, a to v rámci summitu lídrů frakce Patrioti pro Evropu, která sdružuje Orbánovu stranu Fidesz i hnutí ANO. Český premiér však odmítl, že by tím naznačoval své zařazení do klubu „problémových států“, uvádějí například Novinky.cz.
👀 Co dál sledovat: Podle médií je nejistá podpora využití ruských aktiv také ze strany Itálie, Bulharska či Malty. U několika dalších zemí by mělo být jasněji až během jednání Evropské rady, které začne ve čtvrtek. Pokud k využití aktiv dojde, bude zajímavá reakce Moskvy.
