Česko by se na půjčku Ukrajině mohlo zaručit 90 miliardami korun
Ukrajině hrozí příští rok obrovský rozpočtový schodek. Evropská unie proto hledá způsob, jak zemi podpořit. Jako záruku chce využít zmrazená ruská aktiva. Kvůli odporu Belgie ale Komise navrhuje i záruky členských států. V případě Česka by mohlo jít o 89,9 miliardy korun.
🚩 Proč je to důležité: V EU se projednává podoba půjčky, která by měla zásadně pomoct ukrajinskému rozpočtu. Ve hře je i sdílená garance členských států.
➡️ Co se stalo: Bruselský depozitář cenných papírů Euroclear spravuje zhruba 185 miliard eur (přibližně 4,5 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv. Dalších asi 25 miliard eur (zhruba 600 miliard korun) je v rámci EU rozptýleno na různých bankovních účtech.
Evropská komise už delší dobu hledá způsob, jak tato aktiva využít jako záruku pro půjčku Ukrajině, která ji naléhavě potřebuje. Podle serveru Politico bude napadená země příští rok čelit rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur (kolem 1,7 bilionu korun). Pokud finanční pomoc nedorazí, bude vláda muset škrtat veřejné výdaje.
❌ Odpor: Využití zmrazených ruských aktiv vytrvale kritizuje belgický premiér Bart De Wever, kterého v jeho postoji podporuje i celý belgický parlament – netradičně napříč politickým spektrem, píše server Euronews.
Belgie varuje před „mnohostrannými riziky“, například tím, že pokud Moskva bude požadovat aktiva zpět, Euroclear je nebude schopen okamžitě vyplatit. Tento scénář by mohl nastat, pokud přestanou platit sankce EU, které musejí být pravidelně obnovovány, a zároveň Rusko odmítne hradit reparace Ukrajině, jimiž by se půjčka splácela.
Belgie se obává, že by mohla čelit případným žalobám a finanční odpovědnosti sama. Evropská komise tak přišla s novým plánem, který má tyto obavy utišit.
❓ Příspěvek Česka: Podle informací serveru Politico spočívá nový návrh v tom, že členské státy EU poskytnou záruky podle velikosti svého hrubého národního produktu (HNP). Státy by tím pravděpodobně ručily za ruská aktiva, která by sama sloužila jako záruka pro půjčku.
Pokud by s plánem souhlasily všechny členské státy, záruka Česka by činila 3,7 miliardy eur (89,9 miliardy korun), tedy asi 1,8 procenta celkového objemu. Částka se však může měnit – bude záležet na tom, kolik zemí (včetně těch mimo EU) se k iniciativě přidá, případně kolik ji odmítne. Jedním z pravděpodobných odpůrců je Maďarsko.
Publico požádalo české ministerstvo financí o reakci, do vydání textu nedorazila.
❗ Nejistá Belgie: Do Bruselu v pátek dorazil německý kancléř Friedrich Merz, aby se setkal s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a premiérem De Weverem. Belgického lídra ujistil, že Německo poskytne zhruba 25 procent z celkové záruky – nejvíce ze všech zemí EU. Podle něj „musí být obavy Belgie vyřešeny tak, aby všechny evropské státy nesly stejné riziko“.
„Naše rozhodnutí určí budoucnost Evropy,“ prohlásil Merz. Podle Euronews však jednání průlom nepřineslo a De Wever zatím nepodporuje ani nový návrh.
Současně vydal depozitář Euroclear k plánu zdrženlivé stanovisko a označil jej za „velmi právně inovativní“. Varoval, že může odradit investory, narušit finanční stabilitu a zvýšit náklady na půjčky pro členské státy EU.
💰 Podoba půjčky: Navrhovaná bezúročná půjčka by mohla být podle Evropské komise vyplácena v šesti platbách během následujícího roku. Kontrolní mechanismy mají omezit riziko zpronevěry a podléhaly by dohledu EU. Kyjev by půjčku splatil až ve chvíli, kdy Rusko odsouhlasí reparace za škody způsobené válkou, kterou vede už téměř čtyři roky.
👀 Co dál sledovat: O podobě půjčky a možných zárukách členských států budou lídři EU jednat 18. prosince v Bruselu. Na summitu by mělo padnout konečné rozhodnutí, zda půjčka Ukrajině přejde do praxe a v jaké podobě. Ve hře je i půjčka přímo financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států.
