Šestnáct dní íránských protestů: Tisíce obětí, režim v krizi a Trump zvažuje útoky

➡️ Co se stalo: Íránský režim, vedený nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, čelí největší existenční hrozbě od islámské revoluce v roce 1979. Podle analytiků je systém oslabený korupcí a selháním v obnově „společenské smlouvy“.

Režimu nepomáhají ani ztráty v regionu, jako byl pád Bašára Asada v Sýrii v roce 2024, nedávné oslabení Venezuely či oslabení teroristických organizací Hizballáhu a Hamásu. Na jejich podporu vynaložil režim miliardy a finančně pomáhal i spojencům v Iráku, Jemenu a Libanonu. To ve výsledku přispělo k vnitřní chudobě postihující přes polovinu obyvatel.

Protesty se odlišují od předchozích tím, že zasáhly i tradiční bazar – páteř ekonomiky a historickou součást mocenského trojúhelníku. V ulicích se objevují hesla jako „Smrt Chameneímu“, „Ať žije šáh“ nebo „Žena, život, svoboda“.

Protesty mají opakující se charakter v Teheránu (oblasti jako Tehran Pars, Sattar Khan, Punak) a trvají nyní 5–6 hodin, často v noci. Demonstrace se šíří do Ahvázu, Zahedánu, Tabrízu, Urmie, Raštu, Mašhadu, Gonbad-e Kavus, Búšehru, Sabzeváru, Sanandadžu, Kermánšáhu a Abadánu, což dává hnutí národní rozměr.

⚡ Jak reagoval režim na protesty: Prezident Masúd Pezeškján zpočátku volal po dialogu, ale nyní režim přitvrzuje: Chameneí označuje demonstranty za „nepřátele Boha“ a hrozí trestem smrti. 

Od 8. ledna došlo k úplnému výpadku internetu a mobilního spojení po celé zemi, což trval přes 90 hodin a odřízlo Írán od světa. Tento krok má narušit tok informací (třeba přes Starlink), zabránit dokumentaci násilí a usnadnit zatýkací kampaně.

Podle lidskoprávních organizací bylo zatčeno přes 10 600 lidí, včetně aktivistů a demonstrantů. Státní média popírají rozsah protestů a označují zprávy o nich za „falešná média“ řízená zahraničím, ve snaze udržet obraz kontroly.

🩸 Počty obětí: Podle aktualizovaných údajů z lidskoprávních organizací, jako je Human Rights Activists News Agency (HRANA) a Iran Human Rights (IHR), překročil počet obětí 500. HRANA v pondělí hlásila nejméně 496 zabitých protestujících a 47 členů bezpečnostních sil, s celkovým počtem přes 544. Agentura Reuters uváděla 490 protestujících a 48 obětí na straně bezpečnostních složek, zatímco Institute for the Study of War (ISW) odhaduje nejméně 114 zabitých mezi bezpečnostními složkami. 

Některé neověřené zdroje, včetně Iran International, mluví o více než dvou tisících mrtvých v posledních dnech, což odráží obtížnost získávání informací kvůli komunikačnímu blackoutu. Stejné číslo publikovala v úterý i agentura Reuters. Mezi oběťmi jsou děti a ženy. V některých městech jako Kermánšáh, Búšehr nebo Teherán dochází k tvrdým střetům a bezpečnostní síly používají ostrou munici.

🔎 Mezinárodní kontext: Spojené státy vyjádřily znepokojení nad zapojením libanonského Hizballáhu a iráckých milicí – íránských proxy sil – do potlačování demonstrací. Americké ministerstvo zahraničí na sociální síti X uvedlo, že Washington je znepokojen zprávami o nasazení „teroristů z Hizballáhu a iráckých milicí“ k potlačení mírových protestů, což podle USA zrazuje íránský lid.

Vláda Donalda Trumpa údajně zvažuje několik různých způsobů, jak by mohla do situace zasáhnout. Podle deníku The New York Times připravil Pentagon prezidentu Trumpovi rozsáhlou paletu možností – od kybernetických útoků přes podpůrnou psychologickou kampaň až po možné údery na raketová sila. Situaci konzultuje také s hlavním spojencem v regionu – Izraelem.

Ten vidí v přežití íránského režimu hrozbu obnovení jaderného programu a proxy sil v regionu. Podpora návratu Rezy Pahlavího (syna posledního šáha) ze strany USA a Izraele je dlouhodobá, přičemž Írán byl v 50. letech jedním z prvních muslimských států, který uznal Izrael. 

👀 Co dál sledovat: Režim je zranitelný, ale stále schopný brutálních represí. Podle analytiků je otázkou času, kdy padne – ne kvůli jednomu protestu, ale kumulaci nepřátel a špatné ekonomické situaci. Není však jasné, co by se stalo v případě, že by režim padl.