Leyenová ocenila plán „dvourychlostní EU“. Česko v první rychlosti není
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila nedávnou iniciativu Německa a Francie na vytvoření takzvané „dvourychlostní Evropy“. Podle ní by se mohlo využít již existujících mechanismů. Evropští představitelé si od iniciativy slibují zefektivnění fungování EU.
🚩 Proč je to důležité: Myšlenky „dvourychlostní“ nebo „vícerychlostní“ Evropy se diskutují ve chvíli, kdy lídři EU hledají způsoby, jak oživit ekonomiku a čelit globálním výzvám. Česko mezi tahouny pokroku zatím nefiguruje.
➡️ Co se stalo: Von der Leyenová poslala evropským lídrům dopis před čtvrtečním neformálním summitem EU v Belgii. V textu naznačuje, že členské země by se neměly zdráhat pracovat ve skupinách, pokud se nedaří dosáhnout jednomyslnosti.
„Naší ambicí by vždy mělo být dosáhnout dohody všech 27 členských států,“ stojí podle serveru Euronews v dopise, který předsedkyně Komise napsala v pondělí.
„Pokud však nedostatek pokroku nebo ambicí ohrožuje konkurenceschopnost Evropy či její schopnost jednat, neměli bychom se zdráhat využít možnosti, které smlouvy umožňují prostřednictvím posílené spolupráce,“ pokračuje text.
🦾 Posílená spolupráce: Jde o postup zakotvený ve Smlouvě o EU, který umožňuje členským státům, pokud se jich dohodne alespoň devět, spolupracovat a prohlubovat integraci bez účasti zbytku EU.
Postup má být „poslední možností“ k řešení patových situací a povolení k jeho zavedení uděluje Rada na základě návrhu Komise a po získání souhlasu Evropského parlamentu, stojí v databázi práva EU.
⭐ E6: Dopis von der Leyenové přichází krátce po ohlášení iniciativy ministrů financí Německa – Larse Klingbeila – a Francie – Rolanda Lescurea.
Ti minulý týden pozvali své protějšky z největších ekonomik EU – tedy z Itálie, Španělska, Polska a Nizozemska – na „zahajovací setkání“ takzvané skupiny E6, která má být „hnací silou evropského pokroku“ (více zde). Klingbeil vyzval ke vzniku „Evropy dvou rychlostí“, což je kontroverzní termín.
Podle zdrojů agentury Reuters se účastníci zahajovacího setkání shodli, že by mohla vzniknout neformální ad hoc skupina, která by se scházela podle potřeby, přičemž by „nešlo o exkluzivní klub“ a ostatní země by se mohly přidat.
❓ Federalizace: Předsedkyně Komise podle Euronews pravděpodobně reaguje i na nedávná slova Maria Draghiho, bývalého šéfa Evropské centrální banky. Ten vyzval EU k „pragmatickému federalismu“. Podle Draghiho by ochotné země měly spolupracovat například v obraně nebo energetice, jako by šlo o jeden stát. Ostatní členové EU by se mohli dobrovolně přidávat.
Podle Draghiho by se členové EU neměli obávat integrace „různou rychlostí“, pokud to povede k celkovému posílení. „Tam, kde Evropa vytvořila federální struktury – například v oblasti obchodu, jednotného trhu nebo měnové politiky – jsme respektováni jako mocnost a vystupujeme jednotně,“ uvedl. V dalších oblastech je ale podle něj evropský vliv nedostatečný.
Za slabinu Draghi označil zejména oblasti, kde státy stále mají rozhodující samostatné pravomoci – například obranu nebo zahraniční politiku. V těchto oblastech je Evropa podle něj vnímána „jako volné sdružení středně velkých států, které lze rozdělit a řešit jednotlivě“, píše bruselský server Politico.
Draghi byl roku 2024 autorem hojně citované zprávy o konkurenceschopnosti Evropy. V ní apeluje na evropskou koordinaci a investice, aby EU dokázala udržet krok s USA a s Čínou.
🔎 Kontext: Pojem „dvourychlostní“ či „vícerychlostní“ EU se neobjevuje poprvé a jeho význam se v průběhu let proměňoval. Výrazně se o něm diskutovalo zejména v době, kdy Evropské komisi předsedal Jean-Claude Juncker. Ten tehdy naznačoval, že by členské státy EU mohly vytvářet skupiny, které by v některých oblastech postupovaly samostatně, aniž by musely „čekat“ na ostatní státy.
👀 Co dál sledovat: Po čtvrtečním summitu v Belgii se chystají lídři EU na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Očekává se, že debata o směřování Evropy se otevře i při těchto příležitostech.
