Nizozemsko opět volí. Po experimentu s Wildersem ale polovina lidí neví, komu dát hlas
V Nizozemsku se tuto středu konají parlamentní volby. Podle médií a průzkumů se Nizozemci pravděpodobně přikloní zpět ke středové politice – a to poté, co dvouletý experiment s vládou vedenou krajní pravicí končí v chaosu. Zhruba polovina voličů však stále neví, koho volit.
🚩 Proč je to důležité: Média odhadují, že Wilders nebude schopný sestavit vládu, i kdyby ve volbách zvítězil. Přesto se může radovat z „hořkosladkého“ vítězství – nizozemská politika se posunuje doprava.
➡️ Co se stalo: Strana pro svobodu (PVV), vedená Geertem Wildersem, se k moci dostala teprve po volbách v roce 2023.
Koalice složená z PVV, populistického Hnutí zemědělců a občanů (BBB), středové Nové společenské smlouvy (NSC) a z liberálně-konzervativní Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) se následně formovala téměř šest měsíců. Nakonec vznikla za podmínky, že Wilders nebude premiérem. Tím se stal bývalý šéf rozvědky a nestraník Dick Schoof.
Koalice ale narazila na své limity, když se PVV pokusila prosadit desetibodový plán zaměřený na radikální omezení migrace. Když ke shodě nedošlo, Wilders v červnu překvapivě z vlády vystoupil a Nizozemsko se ocitlo na cestě k nynějším parlamentním volbám. Po rozpadu vlády se bývalí koaliční partneři zavázali, že s Wildersovou stranou znovu do vlády nevstoupí.
Přestože PVV s 20 procenty stále vede v předvolebních průzkumech, koalici už nejspíš nesloží, píší nizozemská média. Konzervativní Křesťanskodemokratická výzva (CDA), která v posledních měsících posiluje – a také středolevicová Zelená levice (GL/PvdA), která naopak oslabuje – jsou v průzkumech se zhruba 15 procenty za PVV.
Podle znalců voliči chtějí stabilní vládu – a jelikož Wilders je pro většinu stran „toxický“, šance na premiérské křeslo má především vůdce GL/PvdA a bývalý eurokomisař Frans Timmermans a pak lídr CDA Henri Bontenbal, píše list Financial Times.
🔎 Kontext: Jde už o deváté parlamentní volby v Nizozemsku od roku 2000. Kvůli vládní nestabilitě a častému střídání vlád komentátoři zemi označují za „Itálii 21. století“, píše například The Guardian.
Stabilní koalice je těžké sestavit. Dolní komora nizozemského parlamentu má 150 křesel a mnoho stran běžně překoná 0,67 procenta potřebných k získání mandátu. Rozpětí zastoupených uskupení je tedy široké – od proimigrační strany Denk až po krajně pravicové Fórum pro demokracii.
Mezi pestrým spektrem je i strana pro lidi nad 50 let nebo strana za práva zvířat, která se nedávno rozdělila kvůli evropským výdajům na obranu – ti, kdo se stavěli proti vyšším výdajům, založili novou stranu „Mír pro zvířata“.
Podle médií je ale jasným politickým trendem přibližování se k pravici. Například protiimigrační rétorika tak už není pouze doménou PVV. I lídr středolevicového bloku Timmermans chce omezit počet příchozích.
👀 Co dál sledovat: Kolem 50 procent voličů bylo k datu posledního průzkumu stále nerozhodnutých. Výsledky voleb tedy ještě mohou překvapit.
