Putin Evropě: Pokud pošlete zmrazené ruské úspory Ukrajině, znárodním vám podniky
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který má urychlit prodej státního majetku. Podle zdroje z Kremlu to umožňuje znárodnění a následný rychlý prodej zahraničního majetku – jako odvetu za možné kroky Západu týkající se zmrazených ruských aktiv.
🚩 Proč je to důležité: Rusko je podle médií připraveno potrestat evropské společnosti, pokud se Evropská unie rozhodne využít zmrazené rezervy ruské centrální banky k podpoře Kyjeva. Vedení Unie v současnosti hledá pro uskutečnění tohoto záměru podporu členských států.
➡️ Co se stalo: Prezident Putin dekret podepsal v úterý. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ruské vládě má nařízení sloužit k urychlené privatizaci zahraničního majetku v Ruské federaci, uvedla agentura Bloomberg. Pokud by EU začala zabavovat ruská aktiva, Moskva by mohla odpovědět symetrickými opatřeními, dodal zdroj s tím, že jde o interní informace.
Putin ke kroku přistoupil ve dnech, kdy se evropští představitelé připravovali na neformální summit v Kodani. Dánsko v současnosti předsedá Radě EU.
Evropská komise (EK) před sjezdem hledala podporu pro plán poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 140 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) s využitím evropských aktiv ruské centrální banky, která EU zmrazila v roce 2022. Část půjčky měla být určena na ukrajinské nákupy evropských zbraní a obranné techniky, uvedla prezidentka EK Ursula von der Leyenová během úterní tiskové konference s šéfem NATO Markem Ruttem.
Návrh získal na síle i vzhledem k ustupující roli USA v podpoře Ukrajiny.
„V případě zabavení přijde reakce,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu prohlásil, že „nezákonné zabavení ruského majetku je krádež“.
🔎 Kontext: Většina zmrazených ruských aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Zmrazení je důsledkem sankcí, které EU a USA uvalily na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
V současnosti EU využívá k podpoře Ukrajiny pouze výnosy z aktiv. Nový plán EK spočívá v tom, že se zmrazená ruská aktiva využijí jako záruka pro půjčku Ukrajině. Formálně by se tak aktiva nekonfiskovala, ale využila se jako zajištění, píše například server Euronews.
V Rusku nadále působí stovky západních společností v různých sektorech – od bankovnictví až po spotřební zboží. Mezi nimi jsou například UniCredit SpA, Raiffeisen Bank International AG nebo PepsiCo Inc.
❌ Kodaňská nedohoda: Před středečním jednáním lídrů EU v Kodani panovalo znepokojení – hlavně kvůli bezpečnosti, společné obraně a směřování EU, tedy otázkám, které je podle představitelů Unie „nutné řešit nyní“. Výsledků jednání bylo ale málo a lídři tak nejsou o nic méně znepokojeni než předtím, hodnotí například server Politico.
Plán EK využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky pro Ukrajinu si v Kodani podporu nezískal. Některé členské země – zejména Belgie – potřebují ujištění, že je vše právně v pořádku. Právě Belgie by nesla hlavní dopady případné ruské právní reakce.
Neprošel například ani návrh změnit pravidla EU tak, aby bylo možné zahájit formální přístupová jednání na základě kvalifikované většiny lídrů místo jednomyslného souhlasu. To však řada zemí, včetně Maďarska, odmítla. K zrychlení vstupu Ukrajiny do EU zatím nic nenasvědčuje.
👀 Co dál sledovat: EK se bude dál snažit přesvědčit členské země k přijetí plánu. O případném posunu bude podle médií jasněji po dalším summitu koncem října.
