Putin hrozí odvetou. Půjčka Ukrajině může spustit vlnu znárodňování
Rusko slíbilo „nejtvrdší“ reakci, pokud budou jeho zmrazená státní aktiva použita k financování Ukrajiny. Právě o tom nyní jedná Evropská rada: Ukrajina nutně potřebuje finanční pomoc a ruská aktiva by mohla sloužit jako záruka pro půjčku.
🚩 Proč je to důležité: V Bruselu se rozhoduje o tom, zda bude mít Ukrajina peníze na další dva roky a zda EU dokáže napadenou zemi udržet ekonomicky na nohou. Možná odveta Kremlu, ale budí obavy především v Itálii a Rakousku.
➡️ Co se stalo: Ukrajině hrozí v příštím roce obrovský rozpočtový schodek, Evropská unie jí proto plánuje poskytnout půjčku, která má pokrýt potřeby země na následující dva roky. Jako záruka by mohly sloužit prostředky, které má Rusko zmrazené především v Belgii, v depozitáři cenných papírů Euroclear, a to již od února 2022 (psali jsme zde).
EU minulý týden odhlasovala zmrazení ruských aktiv na dobu neurčitou – ukončila tak povinnost každých šest měsíců obnovovat sankce, které ruské úspory v Evropě blokují. Teoreticky totiž mohlo obnovení sankcí neprojít (například s přispěním Maďarska nebo Slovenska) a Rusko by pak mohlo aktiva požadovat zpět. Zmrazení „na neurčito“ má proto usnadnit rozhodování o půjčce Ukrajině.
Uvnitř EU i tak proti plánu vystupuje především belgický premiér Bart de Wever, podle kterého je riziko stále příliš vysoké. „Pro Ukrajinu to je existenční otázka,“ řekl listu Financial Times (FT) nejmenovaný vysoce postavený diplomat EU zapojený do probíhajících jednání. „Takže Belgie se přidat musí,“ dodal.
Proti použití ruských aktiv se vyjádřil i Andrej Babiš, maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv za mrtvé.
❄️ Odplata z Kremlu: Ruský prezident Vladimir Putin označuje evropské plány za krádež a Kreml uvedl, že na využití ruských aktiv „odpoví symetricky“.
Putin na konci září podepsal dekret, který umožňuje urychlené znárodnění a následnou privatizaci zahraničního majetku v Ruské federaci, uvedla agentura Bloomberg. Rusko by tak mohlo zabavit například tamní dceřiné společnosti západních firem nebo jejich prostředky na účtech, které západní společnosti nemohou z Ruska vyvést. Takový krok by zároveň posílil ruský rozpočet a demonstroval by, že Moskva je „připravena oplácet oko za oko“, píše FT.
❗Konkrétní dopady: Přestože od začátku invaze na Ukrajinu z Ruska odešlo nebo tam omezilo své aktivity 1 903 zahraničních společností, dalších 2 315 v zemi nadále působí, uvádí FT.
Patří mezi ně i ruské pobočky bank, jako jsou rakouská Raiffeisen a italská UniCredit, které během války vytvořily značné zisky, jež však kvůli zákazu výplaty dividend nemohou repatriovat. Obavy z možné ruské odvety proto vyjádřily jak Itálie, tak Rakousko.
„Roste nepochopení, proč Komise více nekomunikuje s členskými státy a alespoň jim nedává pocit, že jejich obavy jsou brány vážně,“ uvedl pro FT nejmenovaný rakouský představitel.
Podle výzkumu Kyjevské ekonomické školy měly západní společnosti v Rusku v roce 2024 aktiva v hodnotě přinejmenším zhruba 2,6 bilionu korun. Kreml již dříve zabavil nebo zmrazil aktiva nejméně 32 západních společností, což jim způsobilo ztráty přibližně 1,1 bilionu korun, uvedl institut.
