Trump měl zarazit útok na Chameneího. Izrael plány na atentát popírá
Podle serveru Axios a agentury Reuters měl Izrael o víkendu příležitost zabít nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Plán na atentát ale prý zastavil americký prezident Donald Trump.
🚩 Proč je to důležité: Postoj Bílého domu ukázal, že se USA snaží izraelskou vojenskou operaci udržet v mezích – aby cílila na eliminaci íránského jaderného programu. Při vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem už přišly o životy stovky lidí.
➡️ Co se stalo: Izrael v pátek odstartoval vojenskou operaci s názvem Vzpínající se lev, která má za cíl zničit íránská jaderná zařízení. Útoky drony a raketami zabily řadu vysoce postavených představitelů íránských bezpečnostních sil a zasáhly i íránská jaderná zařízení a vojenskou infrastrukturu.
Zahynulo několik vysokých íránských velitelů, včetně náčelníka generálního štábu Mohammada Bagherího a vrchního velitele Islámských revolučních gard Hosejna Salámího. Při útocích zemřeli také významní jaderní vědci podílející se na íránském jaderném programu.
V rámci této operace měl Izrael údajně šanci zlikvidovat i ajatolláha Chameneího, jak tvrdí zdroje serveru Axios a agentury Reuters. Tel Aviv tuto zprávu sdělil Bílému domu, ale ten Izraelce odradil.
„Sdělili jsme Izraelcům, že prezident Trump je proti tomu. Íránci nezabili žádného Američana a diskuse o zabíjení politických vůdců by neměla být na stole,“ uvedl americký činitel. Izrael takové informace popírá.
📢 Co kdo říká: Izraelský poradce pro národní bezpečnost Tzachi Hanegbi v rozhovoru pro izraelský Channel 12 popřel, že by Trump vetoval izraelský plán na atentát na Chameneího, a označil to za „fake news“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro Fox News zprávu agentury Reuters také odmítl slovy: „Existuje mnoho fake news o rozhovorech, které se neuskutečnily, ale do toho se nechci pouštět.“
🔎 Kontext: Írán během víkendu odpověděl na izraelské útoky sériemi raketových úderů. Od pátku hlásí Izrael 13 obětí a stovky zraněných, zatímco v Íránu zemřelo nejméně 224 lidí, většina z nich civilisté.
O víkendu měla probíhat další kola jednání mezi USA a Íránem o budoucnosti íránského jaderného programu. Prezident Donald Trump ještě během víkendu tvrdil, že možná dohoda je na stole.
O tom, že se schyluje ke konfliktu na Blízkém východě, věděly USA delší dobu. První náznaky proběhly již ve čtvrtek, když ministerstvo zahraničí USA nařídilo evakuaci lidí z Iráku.
Konflikt mezi Izraelem a Íránem má dlouhodobé historické kořeny. Íránská revoluce v roce 1979 ukončila spolupráci obou zemí. Írán od té doby popírá holocaust a vyostřil rétoriku vůči Izraeli a vyhrožuje i jeho úplným zničením.
Mezi oběma zeměmi probíhá i zástupný konflikt prostřednictvím organizací jako Hamás a Hizballáh, které Írán podporuje.
Napětí se výrazně zvýšilo za první vlády Donalda Trumpa, kdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody, která limitovala Írán – jeho jaderný výzkum byl pod dohledem a neměl dostatek obohaceného uranu, aby vytvořil jadernou zbraň. Trump i další kritici dohody však tvrdili, že dohled není dostatečný. V květnu 2025 oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že Írán disponuje 409 kilogramy uranu obohaceného na 60 %.
👀 Co dál sledovat: Trump nadále usiluje o obnovení jednání s Íránem o jaderné dohodě, přičemž v květnu uvedl, dohoda je blízko. Írán to však popřel.
V Teheránu by měl v pondělí íránský parlament hlasovat o tom, jestli Írán opustí MAAE, a také jestli uzavře Hormuzský průliv. To by ve výsledku přineslo zvýšení cen ropy. O konfliktu budou v pondělí jednat i lídři na summitu G7.
