Ve Francii padla další vláda. Macron může jmenovat socialistu, který slibuje miliardářskou daň

➡️ Co se stalo: François Bayrou, který byl ve funkci necelý rok, vyhlásil hlasování o důvěře ve snaze prosadit sporný rozpočet s úsporami 44 miliard eur. Opoziční strany napříč politickým spektrem – od krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové až po levicovou Nepoddajnou Francii – se sjednotily proti jeho vládě. 

Bayrou charakterizoval hlasování jako klíčový okamžik pro „národní přežití“, varoval však, že Francie musí zkrotit svůj rostoucí dluh, který se zvyšuje o alarmujících 12 milionů eur za každou hodinu.

Marine Le Penová označila Bayrouvo rozhodnutí za „politickou sebevraždu“ a vyzvala k rychlému rozpuštění parlamentu. Socialistická strana, která původně Bayroua podporovala, nakonec změnila postoj a odmítla podpořit „slepé“ hlasování o důvěře. Arthur Delaporte ze Socialistické strany kritizoval vládu za příliš rychlé zavádění příliš mnoha rozpočtových škrtů, zejména ve veřejných službách, důchodech a sociálních dávkách.

Situace se ještě zkomplikovala, když Bayrou navrhoval zrušení dvou státních svátků ve Francii jako součást úsporných opatření, což vyvolalo značný hněv u francouzské veřejnosti. Emmanuel Macron nyní čelí úkolu jmenovat svého pátého premiéra za necelé dva roky.

🔎 Kontext: Francie se nachází v nejhlubší politické krizi od vzniku Páté republiky v roce 1958. Krizi vyvolalo Macronovo rozhodnutím vyhlásit předčasné volby v červnu 2024 poté, co jeho strana propadla v evropských volbách. 

Vznikl ale ještě roztříštěnější parlament bez jasné většiny. Macronova koalice ztratila významné pozice, zatímco krajně pravicové Národní sdružení se stalo největší stranou a fragmentovaná koalice levicových stran vytvořila největší blok.

Současná situace s francouzským dluhem je alarmující. Na konci prvního čtvrtletí 2025 dosáhl veřejný dluh 3,345 bilionu eur, což představuje 114 procent HDP. To je třetí nejvyšší poměr dluhu k HDP v Evropské unii po Řecku a Itálii. Pro srovnání – na konci 90. let činil tento poměr pouze 58 procent. Dluh vzrostl během posledních desetiletí kvůli několika krizím: finanční, zdravotní a inflační.

Náklady na obsluhu dluhu se staly největší rozpočtovou položkou francouzské vlády. V roce 2025 by úrokové závazky vlády měly dosáhnout 53 miliard eur, loni to bylo 44,5 miliardy eur. Bayrou varoval, že tato cifra by mohla v roce 2026 stoupnout na 66 miliard eur, čímž by předstihla výdaje na vzdělávání.

🪄 Co může dělat prezident: Emmanuel Macron bude muset rychle jmenovat nového premiéra, který bude schopen získat parlamentní většinu pro schválení rozpočtu. Další Macronovou možností je rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb, k čemuž má pravomoc od 8. července 2025.

Průzkumy naznačují, že případné předčasné volby by mohly posílit krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které podle průzkumů vede v preferencích. Le Penová už oznámila, že je na volby připravená a doufá, že tentokrát bude rozhodovat o vládě. Jordan Bardella, současný předseda strany, se připravuje na možnou kandidaturu na prezidenta v roce 2027.

👨‍💼 Kdo může být premiérem: Spekuluje se o jménech ministra obrany Sébastiena Lecornua nebo bývalého ministra Xaviera Bertranda. Agentura Bloomberg hovoří i o možnosti, že by se premiérem stal ministr spravedlnosti Gerald Darmanin. 

Ve spojitosti s novou vládou spekuluje například Bloomberg i o vládě Socialistické strany, kterou vede Olivier Faure. Ten minulý týden oznámil, že pokud se jeho strana dostane k moci, zavede „alespoň dvouprocentní daň z osobního majetku převyšujícího 100 milionů eur“. Socialisté představili alternativní rozpočet, který počítá se snížením deficitu o 21,7 miliardy eur. A část bude sanovat i zmíněná daň. Taková vláda by však podle agentury neměla šanci na úspěch. 

Francie každopádně musí do poloviny října odevzdat návrh rozpočtu Evropské komisi. Ať bude premiérem kdokoliv, získá zhruba měsíc k dobru, když se bude tento návrh projednávat.

👀 Co dál sledovat: Francie čelí turbulentnímu září s několika klíčovými událostmi. Na středu 10. září je naplánována celonárodní demonstrace hnutí „Zablokujme vše“. 

V pátek 12. září agentura Fitch posoudí francouzské kreditní hodnocení s možným snížením, pokud se krize prohloubí. Na 18. září jsou naplánovány stávky a protesty odborových svazů. Politické strany jako Národní sdružení a Nepoddajná Francie volají po předčasných parlamentních volbách a Macronově rezignaci.