RECENZE: Citová hodnota. Film o tom, jak hluboce lze milovat i zraňovat
Po tragikomedii Nejhorší člověk na světě přichází do kin novinka norského režiséra a scenáristy Joachima Triera Citová hodnota. Drama o rodinných traumatech a snaze napravit pochroumané vztahy loni vyhrálo Velkou cenu v Cannes. Film do kin vstupuje 8. ledna.
🎥 Proč na to jít: Českou předpremiéru na festivalu v Karlových Varech osobně uvedli herci Stellan Skarsgård a Inga Ibsdotter Lilleaas a publikum film odměnilo dlouhotrvajícím potleskem. Snímek získal nominace na Evropské filmové ceny, Norsko film vysílá do oscarového klání.
🔎 O čem to je: Dvě dospělé sestry, Nora (Renate Reinsve) a Agnes (Inga Ibsdotter Lilleaas) si žijí své nezávislé životy. Nora je talentovaná, ale neurotická a osamělá herečka, kterou před vstupem na pódium přepadají záchvaty úzkosti. Agnes je historička, introvertní žena a matka chlapce ve školním věku.
Obě spojuje silné sesterské pouto i hluboké rodinné trauma – jejich otec Gustav (vynikající Stellan Skarsgård) se v době, kdy byly dívky malé, rozvedl s jejich matkou, psycholožkou, zmizel jim ze života a egoisticky se věnoval své úspěšné filmové kariéře.
Gustav je nepřehlédnutelná persona. Filmový režisér, dominantní muž, zvyklý ovládat prostor. Trojici svede dohromady až smrt matky dívek a smuteční setkání v jejich rodném domě.
Otec posléze Noře nabídne svůj nejnovější scénář, napsal pro ni velkou roli v autobiografickém příběhu. Nora ale otcův návrh smete ze stolu, propast vytvořená jeho absencí v dětství se nedá jen tak překročit.
Gustav situaci řeší ve svém velikášském stylu, roli nabídne slavné americké filmové hvězdě, s níž stráví okouzlující večer a noc na filmovém festivalu v Benátkách. Jejich spolupráce je ale z mnoha důvodů předem odsouzená k neúspěchu.
👀 Jak to vidí Publico: Snahu o sblížení tří hlavních figur provází mnohé peripetie a konflikty, noříme se do nejhlubších rodinných traumat, do historie poznamenané druhou světovou válkou i do přítomnosti, kterou minulost chtě nechtě dohání.
Diváci se můžou těšit na jeden z nejpoetičtějších začátků filmu. Prozradíme jen, že trvá dlouho a je zcela pohlcující – emotivní a chytře propracovaný. Ostatně stejně jako celý film.
Trier jednotlivé dějové linky splétá v komplikovaný a promyšlený celek – vrství jeden nápad na druhý, což je sice efektní přístup, ale zároveň to představuje určitou slabinu filmového vyprávění.
Některé scény působí nadbytečně (například sekvence s prolínáním hlav hlavní trojice), děj se zbytečně větví a rozbíhá. Stručně řečeno: ve filmu, trvajícím dvě a čtvrt hodiny, by se určitě dalo stříhat.
🔨 Verdikt: Citová hodnota je přesto velmi dobrý film. Navazuje na silnou tradici skandinávských psychologických dramat, je „bergmanovský“ v tom smyslu, že postavy poznáváme až do morku kostí, vstupujeme pod všechny ochranné slupky jejich osobnosti, do jejich intimního prožívání a psychologických hlubin. Jsme svědky řady silných scén, ve kterých si toho postavy potřebují tolik říct, ale tíha rodinné minulosti je paralyzuje.
Jestliže tento text doposud vykresluje film jako temnou skandinávskou depresi, je třeba zdůraznit, že Joachim Trier myslí na diváky a dopřává jim čas na oddych. Ve filmu je řada vtipných překvapivých momentů, které ho činí nejen živějším, ale také skutečnějším – život je zkrátka série tragikomických událostí a Citová hodnota snímek, jenž divákovi připomene, že nejdůležitější jsou v životě ty nejobyčejnější věci.
