Češi mají v bankách biliony. V průměru 350 tisíc každý – včetně dětí
Domácnosti mají v bankách 2,7 bilionu korun, které mohou obratem vybrat. Spolu s termínovanými vklady jde už bezmála o 3,6 bilionu. Peněz v bankách Čechům přibývá rychleji, než jak ztrácí hodnotu kvůli inflaci.
🚩 Proč je to důležité: Klíčovou součástí boje s inflací bylo zvýšení úrokových sazeb, aby lidé měli větší úroky v bankách na vkladech a dražší úvěry. Cílem bylo, aby neutráceli a raději spořili.
➡️ Co se stalo: Na běžných účtech mají české domácnosti 1,17 bilionu korun. Vyplývá to z nových dat České národní banky k polovině letošního roku. V průměru jde o 107 tisíc korun na každého obyvatele země. Tyto vklady přitom nejsou nijak úročeny.
Číslo navíc nezahrnuje účty živnostníků ani účty vedené v cizích měnách. S nimi by šlo o 1,47 bilionu korun.
Podle expertů by přitom na běžných účtech mělo být jen to, co je potřeba k vlastnímu provozu domácnosti. Úspory by měly být na účtech či produktech, které přinášejí nějaké zhodnocení. Češi tak přicházejí o miliardy korun ročně na úrocích. Na okamžitě dostupných spořicích účtech mají domácnosti 1,54 miliardy.
Celkem mají české domácnosti v bankách včetně termínovaných a jiných vkladů v českých korunách uloženo 3,6 bilionu, spolu s úložkami v jiných měnách a s účty živnostníků jde o 3,8 bilionu korun, tedy 350 tisíc na každého obyvatele země.
📢 Co kdo říká:
Jaroslav Ondrušek, analytik Home Creditu: „Nejoblíbenějším nástrojem pro ukládání peněz zůstávají spořicí účty, které využívá 72 procent Čechů. Na běžném účtu si rezervu nechává 32 procent lidí, což je o sedm procentních bodů méně než loni.“
🔎 Kontext: Vyvozovat z toho, že Češi mají poměrně vysoké rezervy, by bylo chybné. Data Českého statistického úřadu ukazují, že na úsporách se dlouhodobě dominantně podílí pětina nejbohatších domácností. Naopak ti nejchudší jsou spíše v mínusu.
Statistici odhadují, že zhruba 40 procent domácností vychází se svými příjmy jen s obtížemi. Jednotky procent pak s velkými obtížemi. U nich se nedá očekávat, že by měly velké částky v bance.
Z průzkumů, které si zpravidla nechávají vypracovávat úvěrové společnosti, vychází, že necelá desetina lidí nemá prakticky žádné úspory, zhruba třetina má jen velmi malé – tedy takové, které neodpovídají ani měsíčnímu příjmu.
💸 Více do hloubky: Na druhé straně stojí úvěry. Zde jsou Češi poměrně konzervativní. Drtivá většina vypůjčených peněz je určena na bydlení (zhruba dva biliony korun). Na konci června měly domácnosti 374 miliard korun dluhů ve spotřebitelských úvěrech, kreditních kartách a kontokorentech.
Češi obecně patří k národům, které spíše spoří, než se zadlužují. Podle dat Eurostatu byli v míře úspor až do pandemie pod evropským průměrem, poslední roky jsou ale výrazně nad ním. V současnosti Češi neutratí zhruba pětinu svých příjmů.
