Zákulisí smlouvy na Dukovany: Češi od začátku preferovali Korejce, píše tamní tisk
Korejský deník mapuje pozadí českého tendru na stavbu nových bloků v Dukovanech i dohody Korejců s Američany. Ukazuje, s jakou vervou se do zakázky firma KHNP pustila, a co se dělo v zákulisí.
🚩 Proč je to důležité: Rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech je klíčovou součástí české energetické strategie. Zakázku získala korejská KHNP, která nyní musí své kroky obhajovat.
➡️ Co se stalo: Korejská KHNP je v prekérní situaci. Na veřejnost unikly detaily jejich tajné dohody s kanadsko-americkou společností Westinghouse, kterou uzavřeli kvůli zakázce na dostavbu Dukovan. Problémem je jak obsah detailů, tak skutečnost, že informace někdo vynesl. Firma nyní může jen obtížně jednotlivá tvrzení vyvracet, protože by sama porušila podmínky dohody.
Korejský deník Čoson ilbo o situaci hovořil s několika klíčovými lidmi. Nikoho z nich přímo nejmenuje a údajně také vynechává některé citlivé detaily. V Koreji kvůli dohodě s Westinghouse vypukl politický skandál. Hovoří se dokonce o kapitulační smlouvě, která je pro korejskou stranu nevýhodná.
Jenže je to složitější. Korejci, kteří v českém tendru na dostavbu Dukovan tvrdili, že nabízenou technologii mají plně pod kontrolou, nyní přiznali, že to tak není. Šéf KHNP Jooho Whang v srpnu v korejském parlamentu uvedl, že vychází z amerických technologií. A nejde se toho jen tak zbavit.
Korejci tak fakticky zkoušejí exportovat jaderné technologie, aniž by měli pod kontrolou její naprostý základ. Ten si vypůjčili od Američanů (jde o takzvaný System 80+) a ti je tak mohli kdykoliv žalovat za každý detail, který se od toho odvíjí. Právě tento problém měla dohoda vyřešit.
Deník přibližuje také pozadí české zakázky, která ovlivnila i budoucnost jaderné energetiky přímo v Koreji. V zemi se totiž uvažovalo o odklonu od jádra a o zastavení výstavby už zahájených reaktorů. Korejci se údajně obávali, že Češi nebudou mít o korejskou technologii zájem, pokud jí oni sami nebudou věřit. Právě tato drobnost měla aktivizovat nakonec úspěšný boj za obnovu tamního jaderného programu.
Jeden ze zdrojů deníku také uvedl, že Češi Korejce kvůli ceně od začátku preferovali. Šlo jen o to, aby to Westinghouse a EDF, tedy další dva uchazeči o zakázku, vzdali.
Korejci nečekali velké šance, počítali s tím, že jen samotná nabídka nemusí k úspěchu stačit. Měli zato, že klíčová bude i mezinárodní politika. Pozici USA ani Francie nechtěli podceňovat. Čekali dokonce, že v Česku nemají šanci kvůli vlivu Francouzů na schvalování a povolování jaderných projektů v Evropě. O zakázku ale bojovali a hlavním argumentem byla prokázaná schopnost postavit reaktor v termínu a za dohodnutou cenu.
Westinghouse byl vyloučen kvůli nesplnění podmínek, francouzská EDF skončila druhá. Američané začali bojovat tím, že Korea nemá povolení využívat americkou jadernou technologii. Francouzi se zase odvolávali na netransparentní tendr a poukazovali i na možnou nepovolenou státní pomoc ze strany Jižní Koreje.
Korejci tak začali usilovat o dohodu s Američany. Snažili se to stihnout ještě za období prezidenta Joea Bidena. Čekali totiž, že s Donaldem Trumpem by to bylo mnohem složitější.
🔎 Kontext: I když se v Koreji mluví o tom, že dohoda s Američany je potupná a kapitulační, zdroje deníku Čoson ilbo uvádí i druhý pohled, a tím je možnost získat nové zakázky.
Pro Westinghouse má velkou hodnotu, že Korejci mají propracovaný systém a stavby reaktorů zvládají organizačně i z pohledu stavebních kapacit. Korejsko-americká spolupráce tak může být silnou alternativou k francouzským, ruským a čínským konkurentům. A to zvlášť v době, kdy se kvůli dekarbonizaci energetiky počítá s vlnou výstavby nových reaktorů po celém světě.
Dohoda teoreticky znamená i to, že by Korejci mohli stavět reaktory přímo v USA. Jde o něco dříve naprosto nemyslitelného, nová spolupráce tomu ale otevřela dveře. Hlavně by ale měla pomoci k úspěchu na trzích třetích zemí. Přesná podoba spolupráce ale údajně ještě není dohodnutá a teprve se ladí konkrétní podmínky.
V Koreji rezonuje i filozofická otázka, zda se bude příště někdo snažit za Koreu bojovat, když to dopadlo takto. Právě zdroje korejského deníku hovoří o tom, že za českou zakázkou je deset let práce a nasazení mnoha lidí.
KHNP se snaží dohodu s Američany na domácí půdě obhájit, slibuje proto zakázky korejským firmám. Česká vláda naopak očekává, že co nejvíce zakázek dostanou české firmy.
Zakázka na dostavbu Dukovan má hodnotu 406 miliard korun. Zhruba 34 miliard by z toho měl získat Westinghouse, část jako licenční poplatky, část ve formě subdodávek.
