Rodí se EET 2.0. ANO to chce zkusit znovu a lépe
Vznikající koalice se dohodla na znovuzavedení elektronické evidence tržeb, takzvaného EET. Přinést to má miliardy do státního rozpočtu, slušní podnikatelé mají ušetřit na daních i odvodech.
🚩 Proč je to důležité: Elektronická evidence tržeb dopadne na maloobchod a služby. Ambicí je získat více peněz do rozpočtu a snížit podíl šedé ekonomiky.
➡️ Co se stalo: Povinné elektronické účtenky se nejspíš vrátí. ANO na tom v rámci koaličních vyjednávání našlo shodu s SPD a Motoristy. Místopředsedkyně ANO a možná příští ministryně financí Alena Schillerová to uvedla v neděli v pořadu Echo Prime Time serveru Echo24.
EET přitom původně bylo bodem, na kterém se strany vznikající koalice zásadně neshodovaly. Zatímco pro hnutí ANO Andreje Babiše jde o klíčovou záležitost, koaliční partneři spíše volají po volnějším podnikatelském prostředí. Kompromisem má být zavedení EET a zároveň snížení daní a odvodů firmám a podnikatelům.
Na podnikatele tak má padnout (staro)nová povinnost, na oplátku by ale měli platit nižší odvody na zdravotní a sociální pojištění. Právnických osob by se mohla týkat i nižší sazba daně z příjmu. Ta se od loňského roku zvýšila z 19 na 21 procent.
ANO usiluje o to, aby EET v nové podobě fungovalo nejpozději v roce 2027. Poctivé podnikatele mají podle strany motivovat úspory. Navíc by mu mělo ubýt nekalé konkurence, která těží z toho, že se daním vyhýbá.
Schillerová odhaduje, že znovuzavedení EET může pomoci bojovat proti šedé ekonomice a získat tak i více než 30 miliard korun. Šlo by jak o vyšší výběr daně z přidané hodnoty, tak lepší danění práce a příjmu.
Tyto odhady jsou ale spíše optimistické. Nižší desítky miliard považují experti za maximum možného. Samotné EET podle Národního kontrolního úřadu přineslo v letech, kdy naplno fungovalo, mezi pěti a sedmi miliardami korun navíc.
Nové EET je označováno jako EET 2.0, má být lepší než první verze. Politici slibují, že se poučí z kritiky předchozího systému, vše by mělo být jednodušší, a hlavně levnější na zavedení a provoz.
🔎 Kontext: EET poprvé v Česku začala v roce 2016, tehdy ji zavedla vláda Bohuslava Sobotky, ve které byl Andrej Babiš ministrem financí. Kvůli pandemii byla povinnost v roce 2020 přerušena. V lednu 2023 EET zcela zrušila vláda Petra Fialy.
Nová povinnost sama o sobě lepší výběr daní v některých oblastech nezajistí, stále bude existovat prostor pro prodej zboží či služeb bez dokladu, zvláště pokud k tomu i kupující bude mít finanční motivaci. I tak je ale elektronická evidence tržeb i podle NKÚ důležitý nástroj v boji proti daňovým únikům, a to hlavně u daně z přidané hodnoty.
Současné plány vznikající vlády mohou vzít za své při sestavování státního rozpočtu. Případný vyšší výběr daní díky EET nemusí vyrovnat avizované úlevy podnikatelům a firmám. Schodek rozpočtu už se v návrhu představeném končící vládou blíží svým limitům a ve výdajích chybí podle ANO desítky miliard, a naopak příjmy jsou nadhodnocené.
Podíl šedé ekonomiky tvoří v České republice podle studie mezinárodní poradenské společnosti Kearney 14 procent. Má to být až bilion korun. Ze sousedních zemí je na tom hůře pouze Polsko, Německo a Rakousko jsou na tom výrazně lépe, Slovensko jen nepatrně.
Podíl šedé ekonomiky se ale vždy jen odhaduje. Kearney například odhaduje, že ubytování a stravování se nedaní polovina tržeb, podobně vidí i segment kulturních akcí nebo služeb domácnostem.
Mezi kritiky znovuzavedení EET patří ODS. Ti tvrdí, že by se na živnostníky nemělo hledět s nedůvěrou a podezřením. Kritizují i to, že by podnikatelé měli platit za to, aby stát měl jednodušší výběr daní.
EET v různých podobách funguje v řadě evropských zemí.
👀 Co dál sledovat: V následujících dnech budou strany budoucí vládní koalice dál upřesňovat programové otázky.