Zelené cíle EU prošly skoro beze změny. Nové povolenky dostaly roční odklad

➡️ Co se stalo: Několik evropských zemí včetně Česka otevřelo v posledních týdnech debatu o zmírnění zelených cílů. Jenže dojednaný kompromis, na kterém se v noci na středu shodla Evropská rada s europarlamentem, přináší jedinou větší změnu.

Nové emisní povolenky ETS2 se zavedou o rok později, tedy v roce 2028. O to méně času ale budou mít, aby přinesly kýžený efekt, protože finální cíl se nemění. Teoreticky tak mohou být dražší.

Další změnou je, že ze snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990 si jednotlivé země musí odpracovat 85 procent. Zbývajících pět procent mohou koupit od jiných zemí.

Zástupci končící české vlády si navrhované odložení povolenek pochvalují, chtějí ale zmírnění celého jejich principu. Pověřený premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že jeho vláda přijme usnesení, že nové povolenky nepřijme.

Dohodnutý kompromis nyní musí schválit Evropská rada (tedy zástupci vlád jednotlivých členských zemí) a europarlament.

📢 Co kdo říká: 
Andrej Babiš (ANO), nastupující premiér: „Jako nová vláda přijmeme usnesení, ve kterém budeme požadovat úplné odstoupení od povolenek v ETS2, které by nám zdražily benzin i vytápění.“

Petr Fiala (ODS), končící premiér: „Odložení emisních povolenek ETS2 je úspěchem, ke kterému vedla tvrdá vyjednávání. Dokázali jsme vytvořit koalici s našimi partnery v EU a prosadit tak české zájmy.“

🔎 O co jde: 
Klimatická krize
Základem zelených cílů je předpoklad, že je jednodušší a levnější změnu klimatu zmírnit či zpomalit, než řešit její následky.

Pařížská dohoda
Celkem 195 zemí světa se připojilo v roce 2015 k Pařížské dohodě. Slíbily, že se budou snažit co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů. Cílem je zpomalit globální oteplování, a to vyžaduje výrazné snížení spalování fosilních paliv.

Zelená dohoda (Green Deal)
Evropa poté představila plán, jak splnit nejen své závazky z Pařížské dohody. Cíle jsou poměrně ambiciózní – do roku 2050 by měla být unie klimaticky neutrální, tedy nepřispívat k růstu objemu skleníkových plynů v atmosféře. Plán počítá s radikálními změnami v dopravě, průmyslu i energetice, a to bez změny životní úrovně a s přiměřenými náklady.

Fit for 55
Jde o součást Zelené dohody a soustředí se na snížení emisí o 55 procent do roku 2030, tedy v souladu s požadavky Pařížské dohody. Cesta, jak toho dosáhnout, byla dojednána v roce 2022 za českého předsednictví Evropské unii.

Emisní povolenky
Základem povolenek je pravidlo, že „znečišťovatel platí“. Kdo vypouští skleníkové plyny, musí si pořídit „povolení“ ke každé tuně. Čím více emisí oproti plánu vyprodukuje, tím je povolení dražší. Má to motivovat k investicím do snižování emisí. Peníze z emisních povolenek jdou jednotlivým státům, které je mohou používat ke snižování energetické náročnosti – tedy například k dotacím na zateplování.

Současné povolenky ETS1 se týkají energeticky náročných průmyslových podniků a energetiky. Nové ETS2 mají dopadnout i na další významné zdroje emisí – fosilní zdroje v dopravě (benzin a nafta) a vytápění (zemní plyn). Po roce 2028 se mají například auta na fosilní paliva postupně znevýhodňovat tak, aby lidé rychleji přecházeli na elektromobilitu.

Kritici systému tvrdí, že se z povolenek stal nástroj spekulací a investic. To vede k růstu jejich ceny i k tomu, že ne všechny peníze končí ve veřejných rozpočtech. Ve výsledku tak nefungují, jak by měly. Prodražují také energie a tím i výrobu v Evropě, která je tak stále méně konkurenceschopná.

👀 Co dál sledovat: Navrhovaný kompromis by měl bez problémů projít v radě i europarlamentu. Otázkou ale je, co budou znamenat prohlášení některých zemí, včetně Česka, že nové povolenky nezavedou.