Japonci se postupně vrací k jádru. Za někdejší havárii zaplatí i Češi
Jaderná katastrofa ve Fukušimě v roce 2011 byla jedinou událostí srovnatelnou s havárií v Černobylu. Čtrnáct let trvalo, než se Japonsko odhodlalo znovu zprovoznit největší jadernou elektrárnu světa. Většina ostatních zůstává odstavená.
🚩 Proč je to důležité: Japonsko po havárii odstavilo všech 54 jaderných reaktorů, jen malá část z nich obnovila provoz. Nová japonská premiérka návrat k jádru podporuje.
➡️ Co se stalo: Největší jaderná elektrárna světa s výkonem dvakrát větším než Dukovany a Temelín dohromady se začne znovu zprovozňovat. Oznámil to guvernér prefektury. Japonské úřady po letech příprav otevřely cestu k opětovnému vzestupu tohoto typu energie v zemi.
V roce 2011 došlo k havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Zasáhlo ji zemětřesení a vlna tsunami. Vyšetřování ale ukázalo, že se to mělo očekávat a na vše se dalo připravit. Hlavním problémem byla lidská chyba. Země v reakci na katastrofu odstavila jaderné zdroje včetně největší elektrárny světa Kašiwazaki-Kariwa s výkonem 8,2 gigawattu, která by prakticky pokryla celou spotřebu v Česku.
Restart se zatím týká pouze šestého z celkových sedmi reaktorů, spuštěn by měl být v březnu příštího roku. Zisky z provozu mají podle provozovatele, společnosti TEPCO, pomoci odškodnit lidi postižené havárií ve Fukušimě.
Havárie ve Fukušimě ukázala, že jaderná energie není tak bezpečná a řetězec lidských chyb může vést k vážným následkům. Prakticky všechny nové projekty se tak začaly připravovat s mnohem větší opatrností a větším důrazem na eliminaci lidského faktoru. To ve výsledku znamenalo, že vše trvalo mnohem déle a stálo mnohem více peněz. „Pofukušimské“ projekty se proto násobně prodražily a jejich stavba se o roky protáhla.
Japonská jaderná peripetie dopadla i na Česko. Snaha o stavbu nových bloků v Temelíně a následně v Dukovanech připadla právě na tuto dobu. Například u tendru na rozšíření Temelína, který odstartoval pár měsíců po nehodě ve Fukušimě a v roce 2014 byl zrušen, nebylo jasné, jak vysoké náklady nakonec budou a riziko na sebe nikdo vzít nechtěl. Nyní je podepsána smlouva na stavbu nového reaktoru v Dukovanech za 407 miliard korun, násobek dřívějších odhadů.
🔎 Kontext: Vyšetřování nehody ve Fukušimě dospělo k závěru, že k viníkům patří i specifická japonská kultura. Vysloužilí politici dostávali odměnou „trafiky“ na klíčových úřadech, na které ale neměli potřebné znalosti a zkušenosti. Roli hrála i korupce a nepotismus, jaderní odborníci tak byli mnohdy pod vedením a dozorem těch, kteří problematice příliš nerozuměli. Kultura je ale vedla k tomu nezpochybňovat autoritu.
Pro Japonsko šlo o obrovský energetický problém. Chybějící výkon této i dalších jaderných elektráren, včetně zmíněné Fukušimy, musela nahradit hlavně uhelnými a plynovými, ale i ropnými zdroji. Země ale paliva musí dovážet a vzrostly také emise skleníkových plynů. Japonsko bylo třetí největší producent jaderné energie, z roku na rok se ale stalo závislé na fosilních palivech. Obnovení jaderné energetiky je tak pro Japonsko důležitým krokem i ke snižování emisí.
