Rusové řeší, co s hotovostí. Banky už jim nenabízejí ani 16procentní úrok
Ruská centrální banka snížila úrokovou sazbu na 16 procent a Rusům hned klesly úroky na spořicích účtech. A klesat zřejmě budou dál. Experti očekávají, že lidé budou peníze přesouvat jinam.
🚩 Proč je to důležité: Situace v Rusku částečně připomíná dění v Česku, kdy úroky na spořicích účtech také klesají. Rusko je ale jiný svět.
➡️ Co se stalo: Průměrné úrokové sazby na ruských spořicích účtech klesly pod patnáct procent ročně. Ruská média tak přicházejí s radami, jak si s novou realitou poradit. Část navrhuje raději investovat do akcií a dluhopisů.
Ruské banky stále nabízejí na spořicích účtech úroky mezi 14,4 a 15,7 procenta ročně. Inflace byla loni kolem šesti procent, letos se očekává kolem čtyř a ekonomika zpomaluje. Proto roste tlak na to, aby lidé přestali držet hotovost v bankách. I tak ale úroky zůstanou dvouciferné.
Samotný rubl navíc v poslední době ani neztrácí hodnotu a peníze v bance tak nabízejí štědré zhodnocení.
Rusové ale přemýšlejí, kam peníze přesunout, když jsou úroky nejnižší za poslední dva roky. Část už loni začala přesouvat své úspory do dluhopisů, aby měli dál úroky, na které si zvykli. Ekonomové pak doporučují i akcie, cizí měny a nemovitosti. Čekají ale, že k masivním přesunům nedojde. Banky stále nabízejí bez práce bezpečné zhodnocení.
🔎 Kontext: Po útoku Ruska na Ukrajinu se ruský rubl hroutil. Rusové se rychle snažili své rubly vyměnit za tvrdou měnu. Centrální banka zasáhla a nastavila úrokové sazby na 20 procent. Na to část lidí začala slyšet a raději dál drží hotovost v rublech, za které mají štědré úroky, než by je měnili za eura či dolary.
💸 Jak to bylo v Česku: I v Česku byly podobně vysoké úroky. V květnu 1997 proběhl útok spekulantů na českou korunu. Sázeli na její pokles, půjčovali si koruny, ty hned měnili na německé marky a dolary a počítali s tím, že až budou koruny vracet, budou mít menší hodnotu. I racionálně uvažující české podniky se chovaly podobně a rychle měnily koruny za tvrdou měnu. Tlak byl natolik silný, že úroky musely rychle růst, aby byla koruna zachráněna. Banky v největších extrémech nabízely za úložky i sto procent ročně.
Ani to nestačilo. Česká národní banka (ČNB) za boj za záchranu koruny utratila přes dvě miliardy dolarů, čtvrtinu svých rezerv. Nakonec marný boj vzdala. Koruna se od té doby volně obchoduje na trhu a hned skokově ztratila hodnotu.
Situace byla tak vážná, že vedla k pádu druhé vlády Václava Klause a novým úřednickým premiérem se stal právě šéf ČNB Josef Tošovský. Následné volby vyhrála levice vedená Milošem Zemanem. Dvouciferné úroky v bankách tehdy nakonec vydržely více než rok.
Vysoká inflace přiměla ČNB úroky znovu zvedat na konci roku 2021. Maximem ale bylo sedm procent, a to od června 2022 do konce roku 2023, kdy sazba zase začala klesat. Od května loňského roku se drží úrok 3,5 procenta ročně a právě od něj se zpravidla odvíjí to, co nabízejí banky svým klientům na vkladech a za kolik jim půjčují.
