Za blackout ve Španělsku mohlo špatné řízení energetické sítě
Vyšetřování největšího evropského výpadku elektřiny posledních dekád se chýlí ke konci. Závěrečná zpráva, která má 182 stran, odpovědnost za rozsáhlý desetihodinový blackout přičítá hlavně správci energetické sítě a elektrárnám, které měly v kritickém okamžiku pomoci, ale nepomohly.
🚩 Proč je to důležité: Španělsko je příkladem země s vysokým podílem fotovoltaické a větrné energie, což klade vyšší nároky na rozvodnou síť. Ta ale v kritické situaci zcela selhala. Energetici chystají opatření, aby se situace nemohla opakovat
➡️ Co se stalo: O příčinách španělského výpadku elektřiny, který nastal 28. dubna, měli mnozí hned jasno. Zmiňoval se malý podíl jaderných elektráren, příliš mnoho fotovoltaických a portugalský správce energetické sítě přišel s teorií meteorologického vlivu. Nakonec se ukázalo, že všechno bylo jinak.
Hlavní chyba se totiž stala již den před výpadkem. Správce energetické sítě Red Eléctrica dostal informaci, že jedna z deseti elektráren, které měly pomáhat vyrovnávat síť, bude mimo provoz. Energetici to vzali na vědomí a rozhodli se, že se bez ní obejdou a nebudou poptávat náhradní kapacity. Ty však nakonec chyběly.
Španělsko vyrábělo ten den převážnou většinu elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Právě ty je ovšem třeba doplňovat tradičními „točivými“ zdroji, díky nimž lze uřídit výkyvy v síti. Španělsko má v tomto případě výhodu velkého podílu paroplynových elektráren, které jsou flexibilnější než uhelné či jaderné elektrárny. Má tak teoreticky dostatečně robustní doplněk k fotovoltaikám.
Jenže teorie a praxe se v osudný den lišily. Připravených devět elektráren nefungovalo podle plánu a jejich reakce byla nečekaně pomalá. Zpráva uvádí příklad, že když byla minuty před výpadkem nejmenovaná paroplynová elektrárna požádána o pomoc se stabilizací, její reakce trvala hodinu a půl místo několika minut.
Španělská viceprezidentka a ministryně pro ekologickou transformaci Sara Aagesenová dokonce uvedla, že každá z těchto elektráren do určité míry porušila předpisy.
Hned ráno se objevilo několik výkyvů frekvence. Snaha o stabilizaci byla částečně neúspěšná a částečně vytvářela další problémy.
Těsně před výpadkem bylo napětí vysoké, což vedlo z bezpečnostních (například protipožárních) důvodů k vypínání proudu v některých oblastech. To dál zvyšovalo přepětí a nutilo k odpojení dalších a dalších míst. Spustila se nezastavitelná řetězová reakce. V tu chvíli už v podstatě nikdo neměl nad situací kontrolu. Svou síť od Španělska pak preventivně odpojila Francie. Systém se ve 12:33 zcela zhroutil.
Ze zprávy nelze vyčíst, kdo konkrétně selhal. Tyto informace jsou začerněné. Je tak pouze jasné, jaké chyby se staly. Španělská média z toho dedukují, že se chyb dopustily všechny velké energetické společnosti v zemi.
🔎 Kontext: Kybernetický útok byl zcela vyloučen, Španělsko nyní chystá opatření, aby se situace nemohla opakovat.
Připravuje se zesílení energetického propojení Španělska se zbytkem Evropy. Země občas z určité izolovanosti těží, jindy na ni doplácí, což byl i případ s výpadkem proudu.
Fotovoltaické elektrárny za situaci (ne)mohou. Nebýt jejich vysokého podílu na výrobě (v daný den 60 procent), problém by nejspíše nenastal – bylo by v provozu dost konvenčních elektráren, které by výkyvy dokázaly absorbovat.
Na druhé straně výpadky nastaly kvůli chybám, které s fotovoltaikami nesouvisely. Síť by vše zvládla, pokud by elektrárny placené za to, že jsou připravené pomoci, skutečně pomohly.
Ukázala se také zranitelnost jaderných elektráren, které se kvůli výpadku proudu odpojily. Trvalo několik dní, než se vrátily k plné výrobě.
Konkrétní vinu, odpovědnost a odškodnění mají určit soudy, případně příslušné úřady.
Španělský správce sítě je od blackoutu mnohem opatrnější. Výrazně vzrostly náklady na záložní zdroje. Španělské domácnosti už na fakturách vidí vyšší platby za energetické služby.
