Trumpova cla v bodech. Proč to dělá, jak to myslí a na co zapomněl
Americký prezident Donald Trump zavádí obří cla na veškeré dovozy do USA. Dává ale ještě prostor k tomu vyjednat jejich zmírnění. Jejich výpočet je ale překvapivý a nedává mnoho smyslu.
🚩 Proč je to důležité: Trumpova reciproční cla ve skutečnosti nejsou odvetou. Řada států vysoká cla na zboží z USA neměla (či již dříve zrušila), ale i přesto je americká vláda zasáhla. Vysoká cla navíc pocítí i americké firmy jako je Apple.
➡️ Proč cla Donald Trump zavádí
Jeho argumentace je jednoduchá. Amerika má dlouhodobě deficity v obchodě se zbožím a klesá síla tamní výroby. To podle Trumpa ohrožuje bezpečnost USA. V dokumentu, kterým nařídil nová cla, zmiňuje například pandemii koronaviru, při které se ukázalo, že USA si už neumí vyrábět zboží a jsou závislé na dovozu.
Trump musí nová cla obhajovat skrze národní bezpečnost. Jinak by jejich zavedení nemělo právní základ.
Proto v argumentaci uvádí, že zbytek světa zneužívá nízká americká cla a že Američané hodně vydělávají a hodně nakupují. Zmiňuje i to, že další země mají vysoká cla na americké zboží a kladou mu řadu překážek od technických norem. Dokonce tvrdí, že svět uměle snižuje své mzdy, aby omezoval domácí poptávku po americkém zboží a zároveň zvýhodňoval svou produkci pro americký trh.
Jedním z argumentů je i to, že snižování výroby v Americe vede k poklesu míry zakládání rodin a k rostoucímu zneužívání opiátů. Zmiňován je i fentanyl, ke kterému se dle vlády uchylují ti, kteří nemohou pracovat v uzavíraných amerických továrnách.
➡️ Problém s čísly
Američané stanovili nová cla jednoduchého, ovšem ekonomicky nelogického klíče. Donald Trump sice výslovně uváděl, že nová americká cla jsou polovinou celních a necelních překážek, které jiné země na USA uvalují, ale není tomu tak. Nakonec nemá žádný vliv, zda daná země vůbec má nějaká cla. Vysoké sazby dopadnou i na země, včetně EU, které jsou americkému zboží otevřené. Třeba ve Vietnamu či Izraeli Trumpovi maximálně ustupovali a cla snižovali. Rozhodl ale jiný vzoreček:
clo=((dovoz do USA-vývoz z USA)/dovoz do USA)/2*100
Minimálně jde o deset procent, takové clo tak dopadne i na země, se kterými mají USA obchodní přebytek. Teoretické maximum je 50. Pro Evropskou unii clo vyšlo 20 procent. Samotné Česko by bylo v desetiprocentní sazbě.
➡️ Problém se cly
Ekonomové poukazují na několik potíží s Trumpovým nařízením. Tím prvním je, že toto velmi radikální opatření má začít platit v řádu několika dní. Prakticky okamžitě tak velká část dovozu do USA přestává dávat ekonomický smysl a není vůbec možné, aby výpadek nahradila domácí výroba.
Některé americké firmy, které například dováží komponenty pro svou výrobu z různých částí světa, mohou mít ze dne na den neprodejné produkty. Obří cla dopadnou ale i na asijské země, odkud se do USA vozí oblečení, a to i to, které se tam nechávají vyrábět americké módní značky. Podobné je to třeba s produkty Apple, které se do USA dováží.
Teoreticky by cla mohla přimět dovozce k vyšší výrobě přímo v USA, jenže to nejde zařídit ze dne na den a k takovému kroku je důležitý dlouhodobý výhled. Dnes nikdo neví, jak dlouho vysoká cla vydrží.
➡️ Několik různých cel
Situaci komplikuje i fakt, že Američané již zavedli několik různých a na sobě nezávislých cel vysokých cel. Třeba na ocel a hliník a výrobky z nich platí 25 procent od 12. března, na auta je 25 procent od 3. dubna, na Kanadu a Mexiko jsou zvláštní cla, které se střídavě pozastavují a zavádí.
➡️ Co se může změnit
V nařízení je výslovně uvedeno, že se sazby mohou zvýšit, či naopak snížit. Záleží na vstřícnosti zemí. Na stranu druhou američtí vysocí úředníci řekli, že vzhledem k tomu, že jde o „stav nouze“, bude těžké ustoupit.
Roli může sehrát i americký Senát, který zpochybňuje prezidentovu pravomoc cla takto zavádět. I když pro usnesení hlasovali i zástupci republikánů, podle CNN je mizivá šance, že by mohl projít i Kongresem, kde mají republikáni jasnou většinu.
