Zdražování v Česku zpomalilo. Strašákem pro inflaci jsou ale cla a zbrojení
Zdražování bylo v únoru o něco mírnější než v lednu. Starosti ale dělají služby, jejichž ceny dál letí vzhůru a nedaří se je dostat pod kontrolu. Vzdálenější budoucnost je ale nejistá, rizikem je hlavně Donald Trump.
❗Proč je to důležité: Inflace je klíčová nejen pro kupní sílu Čechů a jejich životní úroveň, ale také z pohledu úroků na hypotékách a chodu celé ekonomiky. Její vývoj by měl také ovlivňovat to, jak zacházet s úsporami a jak moc ty ztrácí hodnotu.
➡️Co se stalo: Český statistický úřad ve středu zveřejnil předběžné údaje o vývoji spotřebitelských cen. Ty v únoru meziročně vzrostly o 2,7 procenta, což je o trochu méně než lednových 2,8 procenta. Inflace tedy klesla a zdražování zpomalilo.
Z meziročního pohledu jsou motorem zdražování potraviny, naopak zlevňují energie. Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,2 procenta. Potraviny v průměru lehce zlevnily a ceny směrem vzhůru táhly služby.
📢Co kdo říká: „Inflace již několik měsíců nevykazuje jasný trend. Její setrvání poblíž úrovně tří procent však znamená, že zůstává dlouhodoběji zvýšená a nad hodnotami, které by si přála ČNB,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Z pohledu struktury inflace nadále budí obavy ze setrvačnosti zvýšené inflace silný růst cen služeb,“ dodal.
Obdobně hovoří i další experti. Právě služby meziročně zdražily o 4,7 procenta a zdražily i proti lednu. Panuje proto obava, že ve službách se inflaci ještě nějakou dobu nepodaří dostat pod kontrolu.
„Inflace se na cílová dvě procenta letos nejspíš nedostane,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Rizikem zůstávají především inflační tlaky spojené s radikálními kroky amerického prezidenta a jeho započatou obchodní válkou s Kanadou, Mexikem a Čínou. Jejich případné rozšíření na Evropu a reciproční zavedení odvetných cel by se do cen k nám dováženého zboží propsalo velmi citelně,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.
🔎Kontext: Stále zvýšená, ovšem již přijatelná inflace by měla vést k dalšímu snižování úrokových sazeb. Ty mají vliv na úročení hypoték i na to, za kolik si podniky půjčují na svůj rozvoj, i na to, kolik banky dávají na spořicích účtech. Jsou tu ale i proinflační vlivy. Důležitý je i vývoj ekonomiky a mezd a v poslední době i rostoucí rizika.
Tím prvním jsou obchodní války vyvolávané americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ty mohou dopadnout na Evropu v podobě zdražování i v podobě nižšího exportu evropských firem.
Dalším důležitým rizikem je opět Donald Trump, který dal najevo, že se o bezpečnost Evropy nebude tolik starat. To by mělo vést ke zvýšení zbrojních výdajů evropských zemí. Mnohé budou toto zvýšení pokrývat dluhem a půjde tak v důsledku o růst množství peněz v oběhu, což je silný inflační tlak. Například Německo už si povoluje dluhovou brzdu, aby mohlo zvýšené výdaje na armádu hradit.
👀Co sledovat v dalších dnech: Příští týden 11. března statistici zveřejní přesná čísla i konkrétní údaje za jednotlivé sektory. Ukáže se tak, v jaké části služeb dochází k největšímu zdražování, i jak je to u jednotlivých typů potravin.
Další dny a týdny snad také naznačí více o tom, jak to nakonec bude s americkými cly i americkou angažovaností v evropské bezpečnosti, jasněji by mělo být i v tom, zda budou evropské země avizovat výraznější zbrojení. Další události tak mohou naznačit, že není lepší se připravit na novou vlnu inflace.
