V Praze rostou mzdy rychleji než jinde, nůžky se dál rozevírají i mezi obory
Reálná mzda podle nových dat statistiků stále rychleji roste. Kupní síla ale na rekord z roku 2021 stále nestačí. V průměru pořád chybí tři tisícovky.
🚩 Proč je to důležité: Mzdy v posledních letech výrazně ovlivňovala vysoká inflace. Jejich růst na tempo zdražování zdaleka nestačil.
➡️ Co se stalo: Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí nominálně vzrostla o 7,8 procenta na 49 402 korun. Reálně, tedy po odečtení inflace, vzrostly mzdy o 5,3 procenta. Rychlý růst mezd experty překvapil, čekali pomalejší tempo.
Ani to ale nestačilo k tomu, aby se dostaly na úroveň, na které byly před čtyřmi lety. Čechům v průměru stále chybí v hrubé mzdě zhruba tři tisíce korun, aby si za svůj výdělek koupili stejně jako před nejsilnější vlnou zdražování. Jen částečně pomohlo mírné snížení daní.
Statistika je o průměrech. Detaily ukazují, že mzdy rychleji rostou v Praze, kde jsou také nejvyšší. Hlavní město tak z pohledu výdělků zvyšuje svůj náskok před zbytkem republiky.
V roce 2021 brali pracující v Praze podle propočtů Publica o 22 procent víc, než je celostátní průměr. Nyní je to už o 26 procent více. Pražské mzdy se za čtyři roky nominálně zvýšily o 31 procent. Naopak v Karlovarském kraji, kde je průměrná mzda nejnižší, povyskočily o 25 procent.
Pomyslné nůžky se rozevírají i mezi obory. Nejvyšší tempo růstu mají ty nejlépe placené. V energetice vzrostly mzdy za čtyři roky o polovinu, v IT a telekomunikacích o 42 procent. Zaměstnanci v těchto oborech tak svými příjmy dál vzdalují průměrnému Čechovi.
Naopak podprůměrně se přidává v zemědělství, stavebnictví, obchodě nebo průmyslu. Nejhůře je na tom, hlavně pokud jde o samotné druhé čtvrtletí, státní správa a vzdělávání. Ve školství mzdy za poslední čtyři roky vzrostly navzdory politickým proklamacím jen o deset procent.
Specifickou kategorií je zdravotnictví, kde jsou oproti druhému čtvrtletí roku 2021 mzdy dokonce o šest procent nižší. Důvodem jsou ale mimořádné covidové odměny, které tehdy skokově a krátkodobě výdělky zvýšily.
Právě rychlejší růst v regionech s vyššími mzdami a v lépe placených oborech může podle analytika Citfinu Miroslava Nováka vysvětlovat, proč útraty domácností zatím nerostou tolik. Bohatší totiž častěji spoří a neutrácí veškerý výdělek.
🔎 Kontext: Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. I když je průměrná mzda 49 tisíc, polovina zaměstnanců bere méně než 41 tisíc korun. Polovina žen bere dokonce méně než 38 tisíc.
Navíc platí, že i průměrná mzda je počítána na plně zaměstnané osoby, přestože mnoho lidí pracuje jen na částečný úvazek. To dál zvyšuje rozdíl mezi statistikami a tím, co lidé vidí kolem sebe.
