Plomba jen na pár let. Zubaři kritizují náhradu amalgámu, na větší kazy nevystačí
Místo amalgámu budou pojišťovny od příštího roku platit základní variantu plomby. Podle zubařů ale jde pouze o dočasnou variantu, už po pár letech ji pacient bude potřebovat vyměnit. O tom, jaká bude cena za trvalou zubní výplň, se nyní jedná.
🚩 Proč je to důležité: Náhradní řešení za amalgám není podle stomatologů vhodné. Hrazené výplně mají nízkou životnost a nehodí se na větší zubní kazy.
➡️ Co se stalo: Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou nyní mají posoudit senátoři, je cílem kritiky. Hrazené amalgámové plomby končí a pojišťovny od příštího roku pacientům zaplatí 900 korun na novou plombu. Podle stomatologů je takové řešení ale velmi neefektivní.
Zubaři totiž budou muset sáhnout po výplních, které mají nízkou životnost. „Je mi líto řadových pacientů, jsou jich asi 2 miliony, kteří místo bezplatného a solidního amalgámu dostanou dlouhodobě provizorní cement na 3 roky, a tak pořád dokola,“ uvedl stomatolog a předseda České stomatologické komory Roman Šmucler.
Kolik bude stát trvalá „bílá plomba“, zatím stále není jasné. „Vrstvené kompozitní výplně s delší trvanlivostí budou hrazené částečně – na rozdíl od současného stavu, kdy nejsou hrazené vůbec,“ uvedl pro Publico mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Zda zástupci stomatologů a zdravotních pojišťoven najdou shodu, bude jasné nejpozději do začátku prázdnin. „V tuto chvíli jsme uprostřed jednání, kde se řeší, kolik se bude za jednotlivé výkony, včetně zmíněných plomb, v příštím roce lékařům hradit z veřejného zdravotního pojištění,“ sdělila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Jisté ovšem je, že dětem do 18 let budou keramickou „bílou“ zubní výplň pojišťovny platit v plné výši.
📢 Co kdo říká:
Roman Šmucler, stomatolog a předseda České stomatologické komory: „Komora by chtěla, aby pacienti dostávali velkoplošné výplně trvalého typu hrazené pojišťovnami. Výrobci provizorní plomby dělají mnohdy barevné, třeba oranžové, aby je každý stomatolog u pacienta na první pohled poznal.“
Lukáš Vlasák, stomatolog a stomatochirurg pro Publico: „Jednovrstevná kompozitní výplň je malá. Ve větším rozsahu může fatálně poškodit zub, protože materiál kontrahuje a zub praskne. Osobně si myslím, že nejlepší způsob pro pojišťovny je výplně z úhrady vyřadit a soustředit peníze do extrakcí a především prevence.“
Viktorie Plívová, mluvčí VZP: „V této fázi nebudeme komentovat, s čím k jednacímu stolu VZP přichází a jaké jsou naše návrhy. Pokud nedojde ke shodě mezi pojišťovnami a zástupci lékařů, definitivní výsledek vydá ministerstvo zdravotnictví.“
Martin Balada, ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR pro Publico: „Pojišťovny se snaží najít kompromis, který bude představovat dobré řešení pro pacienty a současně jej budou schopny financovat. Rozdíl nákladů u jednotlivých možných variant úhrad výplní zubů může dosahovat řádu jednotek miliard korun.“
🔎 Kontext: Zákaz amalgámu platí napříč Evropskou unií už od začátku letošního roku. Výrazně totiž škodí životnímu prostředí. K výrobě amalgámových plomb se v Evropě ročně vyprodukuje asi 40 tun rtuti.
Zatímco ve většině západních zemí se amalgám používá už jen zřídkakdy, u nás je jeho zákaz významnou změnou. I proto byla České republice udělena výjimka a zubaři mohou s amalgámem pracovat až do roku 2026.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Jednání probíhají mezi všemi segmenty zdravotní péče a pojišťovnami. Teprve na konci června bude jasné, zda se jednotlivé strany dohodly. V případě, že ke konsenzu nedojde, ministerstvo zdravotnictví vydá na podzim úhradovou vyhlášku, která stanoví ceny pro rok 2026.
