První náznak, jak bude vládnout? Babiš vyrazil do Bruselu za Leyenovou
Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem v úterý. Již ve čtvrtek vyrazil na první jednání do Bruselu, kde se mimo jiné setkal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Chce být připraven na klíčový summit, který se koná příští týden.
🚩 Proč je to důležité: Babišova aktivita v zahraniční politice může naznačovat, jak bude v příštích letech vypadat vládní politika. A nakolik šéf ANO v roli premiéra převezme řízení zahraničně-politické agendy.
➡️ Co se stalo: Andrej Babiš již nedlouho po volbách tlačil na to, aby byla vláda složena do 18. prosince. Tehdy totiž začne v Bruselu summit lídrů EU a on na něm již chtěl zastupovat Česko. Tento sen se mu splnil. Do funkce předsedy vlády jej prezident jmenoval v úterý a samotná vláda bude jmenována příští pondělí.
Babiš tak již ve čtvrtek ráno vyrazil linkovým letadlem do Bruselu, aby si v roli designovaného premiéra připravil půdu pro další jednání.
Šéfce Evropské komise von der Leyenové Babiš přinesl květiny a jednal s ní během dopoledne. Na programu měl ještě setkání s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
📢 Co kdo říká:
Ursula von der Leyenová na X: „Dobré setkání s Andrejem Babišem. Vážím si vaší podpory zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Jednali jsme také o posílení Ukrajiny na její cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Protože bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy. V této práci budeme pokračovat na zasedání Evropské rady příští týden.“
Andrej Babiš po jmenování premiérem: „My samozřejmě spěcháme, protože nás čekají důležité evropské rady, a to nejenom Evropská rada na úrovni premiérů, ale i Ecofin (ministři financí zemí EU - pozn. red.), rada ministrů životního prostředí.“
🔎 Kontext: Babiš chtěl být jmenován především kvůli summitu, který proběhne příští týden. Na schůzce prezidentů a premiérů zemí EU se má mimo jiné jednat o další finanční podpoře pro Ukrajinu, která čelí ruské agresi.
Summit bude mít na výběr ze dvou možností řešení, která navrhla Evropská komise. První je půjčka od Evropské unie, druhou variantou je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Proti této možnosti vystupuje belgický premiér, neboť ruská aktiva se z velké části nacházejí právě v Belgii a její představitelé mají obavy, že Rusko by mohlo žádat náhradu.
