Bitcoinová kauza přehledně: Jedenáct klíčových otázek a odpovědí

Kvůli bitcoinové aféře se ve čtvrtek sejde mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, která může vést až k hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy (ODS). Postupně se objevují stále nové detaily ze spletité cesty kryptoměny od odsouzeného Tomáše Jiřikovského až na Ministerstvo spravedlnosti. Přinášíme přehled důležitých otázek a odpovědí.
🚩 Proč je to důležité: Dopady kauzy mohou být rozsáhlé. Stále není zcela jasné, co přesně se s bitcoiny dělo a jakou úlohu vlastně sehrálo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS). Jisté je, že už probíhá vyšetřování.
✏️ Přehledně: Co víme o bitcoinové kauze
➡️ 1. Kdo je Tomáš Jiřikovský?
Tomáš Jiřikovský je český programátor, který byl v říjnu 2017 odsouzen na devět let vězení za provozování darknetového tržiště s drogami, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Po odpykání části trestu byl v roce 2021 podmínečně propuštěn. Po propuštění se dostal zpět do centra pozornosti kvůli darování části svých bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti.
➡️ 2. Kde se vzaly bitcoiny?
Bitcoiny pocházejí s nejvyšší pravděpodobností z darknetového tržiště Sheep Marketplace, které provozoval Tomáš Jiřikovský. V roce 2013 z něj zmizely bitcoiny v hodnotě přes 16 milionů korun. Při zatčení Jiřikovského byly zabaveny některé nemovitosti a finance, ale většina bitcoinů nebyla nalezena.
➡️ 3. Kde se vzaly miliardové hodnoty?
Kurz bitcoinu se velmi rychle mění. Od roku 2017 jeho cena překotně stoupla. Zatímco tehdy se jeden bitcoin dal běžně koupit za 50 tisíc korun (a o rok dříve i za 15 tisíc korun), v současnosti se jedna jednotka této kryptoměny prodává zhruba za 2,3 milionu korun. Z milionů se tak během let snadno stanou miliardy.
➡️ 4. Uznal stát, že jsou počítače „čisté“?
Krajský soud v Brně ze zabavené elektroniky Tomáše Jiřikovského nechal smazat pouze tři počítače a jeden externí disk. Zbylých osm kusů zašifrované elektroniky mu vydal v původním stavu. Jiřikovský se totiž o zabavenou techniku po propuštění z vězení soudil. Krajský soud v Brně chtěl elektroniku smazat. Nejvyšší soud ale rozhodnutí shodil s tím, že nižší instance musí nejdřív dokázat, že přístroje obsahují nelegálně získané prostředky. To se soudním znalcům nepovedlo. Elektronika proto musela být vrácena v původní podobě.
➡️ 5. Co se dělo na ministerstvu spravedlnosti pod patronátem Pavla Blažka?
Počátkem letošního roku soud rozhodl, že Jiřikovskému bude navrácena zabavená elektronika. Přestože Jiřikovský soudu tvrdil, že si nepamatuje přístupové údaje, po jejím navrácení si zřejmě vzpomněl. Jiřikovského advokát Kárim Titz se následně obrátil na ministra Blažka s nabídkou, že jeho klient 30 procent bitcoinu věnuje resortu, pokud bude bitcoinová peněženka otevřená pod dohledem resortu spravedlnosti. Pavel Blažek tuto nabídku přijal.
➡️ 6. Jak proběhlo otevření peněženky?
Otevření bitcoinové peněženky Jiřikovského pod dohledem Ministerstva spravedlnosti proběhlo 7. března 2025. Za přítomnosti notáře Lubomíra Miky a ekonomického náměstka ministra Radomíra Daňhela byla peněženka zpřístupněna a následně převedeno 30 procent z jejího obsahu, což činilo 468 bitcoinů, na účet ministerstva. Tento postup byl zaznamenán v notářském zápisu.
➡️ 7. Jak odcházely peníze?
Analýza blockchainu podle serveru iRozhlas (tedy jakési digitální účetní knihy, do které se zapisují pohyby kryptoměny) ukázala, že peněženka byla aktivována již o den dříve, 6. března, kdy z ní proběhly transakce na dvě adresy. Jedna patřila Jiřikovskému. Kdo je majitelem druhé peněženky, není jasné. Soubor podezřelých okolností vedl k vyšetřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
➡️ 8. Jak je to s vyšetřováním FBI?
Americká FBI má prověřovat možné spojení mezi darknetovým tržištěm Nucleus Market, z něhož měly odcházet platby i směrem k českému státu, a odsouzeným obchodníkem s drogami Tomášem Jiřikovským. Podle informací Deníku N, které mu potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje obeznámené s českým vyšetřováním, se FBI do případu zapojila na žádost Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
➡️ 9. Proč je kauza problematická?
Vzhledem k minulosti Jiřikovského a faktu, že se policii nepodařilo před jeho odsouzením dohledat všechny bitcoiny, existuje důvodné podezření, že pocházejí z trestní činnosti. Ministerstvo spravedlnosti by se v takovém případě stalo (možná nevědomky) institucí, která měla pomoci kryptoměny zlegalizovat.
➡️ 10. Jaké jsou trestněprávní dopady?
Kauzou se aktuálně zabývá také Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které prověřuje podezření ze spáchání tří trestných činů, mimo jiné zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle olomouckého vrchního státního zástupce Radima Dragouna má trestní řízení částečnou souvislost s darováním bitcoinů fyzickou osobou Ministerstvu spravedlnosti.
➡️ 11. Jaké jsou politické dopady?
Ministr Blažek původně tvrdil, že na přijetí bitcoinového daru nevidí nic nelegálního ani neetického, protože podle něj soudy neprokázaly, že kryptoměna pocházela z trestné činnosti. Přesto den po tiskové konferenci oznámil rezignaci, údajně po dohodě s premiérem Petrem Fialou. Ve svém vyjádření uvedl, že si není vědom žádného protiprávního jednání, ale nechce poškozovat pověst vlády ani koalice.