Češi v průměru odpracují méně hodin týdně. Přibližují se tím západu
Průměrný Čech v práci stráví méně hodin než před deseti lety. Stále je to ale více času, než je v Evropské unii běžné. Podle ekonomů v tom hraje roli postupné rozšiřování zkrácených úvazků. Ty sice sníží průměrný počet odpracovaných hodin, fakticky ale mohou do pracovního procesu zapojit více lidí.
🚩 Proč je to důležité: Češi jsou sice v práci méně času, ekonomové ale upozorňují, že produktivita práce je stále nízká.
➡️ Co se stalo: Ještě v roce 2015 trávil průměrný Čech v práci 39,2 hodiny týdně. Jenže od té doby toto číslo postupně klesá a v loňském roce to bylo 37,8 hodiny. Česko se tak posouvá unijním žebříčkem. Zatímco před devíti lety bylo - co do počtu odpracovaných hodin na člověka - na čtvrtém místě, loni už skončilo na desáté pozici.
Česko se nicméně stále pohybuje nad unijním průměrem. Běžný Evropan týdně odpracuje pouhých 36 hodin. Nejdelší pracovní týden v Evropské unii hlásí Řecko s průměrem 39,8 hodiny týdně, následované Bulharskem (39,0), Polskem (38,9) a Rumunskem (38,8).
Na opačném konci žebříčku stojí Nizozemsko, kde se pracuje nejméně – průměrně 32,1 hodiny týdně. Kratší pracovní dobu vykazují také Rakousko, Německo a Dánsko, shodně s průměrem 33,9 hodiny týdně.
„Řecko je skvělý příklad toho, že vysoký počet odpracovaných hodin ještě neznamená, že ekonomika vzkvétá. Důležitá je produktivita práce, ta je ale v Česku bohužel stále poměrně nízká,“ uvedla pro Publico Barbara Pertold-Gebicka z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy s tím, že u vyspělých západních ekonomik je naopak nižší počet odpracovaných hodin běžný.
🔎 Kontext: Odborníci se shodují, že počty odpracovaných hodin klesají hlavně kvůli postupnému navyšování částečných úvazků. „To může být docela dobrá zpráva. Díky zkráceným úvazkům můžeme do pracovního trhu zapojit lidi, kteří by na plný úvazek pracovat nemohli,“ poznamenala Pertold-Gebicka.
Česko totiž v unijním srovnání v počtu lidí, kteří pracují na zkrácený úvazek, zaostává. Zatímco průměr EU se pohybuje okolo 20 procent, v Česku je to sedm procent, podíl nicméně meziročně stoupá.
„Změnu průměrných hodin práce v čase může způsobovat rostoucí počet žen, které místo aby byly doma bez práce, začnou pracovat na částečné úvazky,“ konstatoval Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Akademie věd.
Ze studie IDEA z roku 2023 vyplývá, že Češky se na pracovním trhu chovají jinak, než je v Evropě obvyklé. Zatímco kolem třicátého roku počet pracujících žen v Česku strmě padá, věková kategorie od 40. do 60. roku naopak unijní průměr výrazně převyšuje. Vliv na to má zřejmě mateřská dovolená, které je v Česku poměrně dlouhá.
