Čím jsou Češi vzdělanější, tím jsou spokojenější, ukázal průzkum
Zhruba polovina Čechů se cítí spíš šťastná, ukázal nový průzkum STEM. Pocit štěstí ale není rovnoměrně rozdělený mezi společenskými skupinami. Data ukazují, že výrazně roste s dosaženým vzděláním. Svůj vliv má i materiální zajištění nebo zdraví.
🚩 Proč je to důležité: Pocit štěstí mimo jiné souvisí i s tím, jak lidé hodnotí kvalitu demokracie.
➡️ Co se stalo: Z nejnovějšího šetření analytického ústavu STEM vyplývá, že 51 procent Čechů se považuje za šťastné, 39 procent to má tak napůl a každý desátý Čech je nešťastný. To je ale pouze souhrn. Při detailnějším prozkoumání dat se ukazuje, že jsou skupiny, které jsou výrazně šťastnější než jiné a důležitou roli v tom hraje vzdělání.
Podle průzkumu pocit štěstí s dosaženým vzděláním stoupá. Zatímco mezi lidmi se základním a středoškolským vzděláním bez maturity se za šťastné považuje pouze 40 procent, u lidí s maturitou je to 54 procent a číslo je nejvyšší u vysokoškolsky vzdělaných – z nich se považuje za velmi šťastné nebo spíše šťastné 67 procent.
Vyšší míra pocitu štěstí může samozřejmě souviset s tím, že vyšší vzdělání často znamená také vyšší příjmy. Podle sociologů jsou však peníze jen jedním z několika důležitých prvků, které promlouvají do kvality života.
„Do určitého bodu může materiální zajištění zajišťovat také vyšší pocit štěstí. Jedná se o jednu z nutných podmínek pro jeho dosažení, avšak neméně důležitou roli vedle něj hraje také individuální zdraví, kvalita vztahů a spokojenost s nimi, jak již víme i z předchozích šetření na toto téma,“ uvedla analytička agentury STEM Klára Zajíčková.
Z šetření vyplývá, že z lidí, kteří mají nízké příjmy nebo se dokonce pohybují pod hranicí chudoby, je šťastných 24 procent. To je úplně stejný podíl, jako je v této skupině vysloveně nešťastných. Zbytek to má tak napůl. Naopak mezi těmi, kteří jsou dobře zajištění, jsou šťastné víc než dvě třetiny lidí (69 procent) a nešťastná jsou jen čtyři procenta z nich.
🔎 Kontext: Respondenti měli také za úkol oznámkovat některé společenské jevy známkami jako ve škole. Ukázalo se, že největší rozdíl mezi šťastnými a nešťastnými lidmi se projevil v pohledu na kvalitu české demokracie. Ti šťastní ji hodnotili výrazně lépe než nešťastní.
„S rostoucím pocitem štěstí tak roste i příznivé hodnocení kvality demokracie. Tento vztah však spíše než s osobním optimismem šťastnějších lidí souvisí s jejich lepším zázemím a větší důvěrou ve fungování společnosti a institucí,“ uvádějí výzkumníci ve své zprávě.
🌍 Srovnání se světem: Češi si v mezinárodním srovnání nestojí špatně. Z tradičního žebříčku World Happiness Report z loňského roku vyplývá, že mezi zkoumanými 147 zeměmi byli Češi dvacátí nejšťastnější. Jako obvykle má ale Česko svá specifika.
„V rámci zemí EU patří Česko k zemím s nejnižší mezilidskou důvěrou. Na základě našich dalších šetření vnímáme nižší důvěru v ostatní jako jeden z faktorů, které mohou brzdit ochotu části veřejnosti zapojovat se do dárcovství či dobrovolnictví,“ uvedl ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák.
