Český konzul v Chorvatsku: Pozor na alkohol, plavky ve městech a nebezpečné túry

Na co si dát letos při cestě do Chorvatska pozor?

Chorvatsko je krásná a bezpečná země, ovšem i tady platí, že může nastat mimořádná situace. Jednou z nich jsou lesní požáry. Teď za sebou máme dva větší v okolí Omiše a další nad Splitem. Proto doporučujeme, aby se naši občané zajímali o to, co se kolem nich děje, aby využívali všech informací, které mají od ubytovatelů, aby se podívali i do místních médií. S nimi se dá pracovat velmi dobře i díky automatickým překladačům. 

A samozřejmě doporučujeme registraci do systému Drozd, kam posíláme našim občanům informace, že se něco mimořádného děje a jakým způsobem se mají případně zachovat.

Když jste zmínil požáry, řešili jste už letos v souvislosti s nimi nějakou pomoc českým občanům? 

Na nás jako na velvyslanectví se neobrátil nikdo z těch, co byli na místě nějakým způsobem zasaženi. Ale měli jsme jednotky dotazů od osob, které mířily do Chorvatska a ptaly se, jaká je situace a jestli mohou cestovat na dovolenou.

A je to teď na dovolenou i do těchto oblastí?

Ano, požáry se podařilo velmi dobře zvládnout. Chorvatští hasiči jsou moc šikovní, už jsou velice dobře vybavení a v tuhle chvíli je situace dobrá. Nemáme informace o žádném rozsáhlém požáru, nicméně to se může kdykoliv změnit. Ale to neznamená, že není vhodný čas pro cestu do Chorvatska.

Když odhlédneme od přírodních katastrof, je ještě něco, na co si dát v Chorvatsku pozor? Hrozí postihy ze nevhodné chování, alkohol?

Průběžně se zvyšuje počet měst a obcí, které zavádějí opatření týkají se třeba oblékání. Typicky jde o historické části měst nebo obcí, kde je zakázáno chodit v plavkách. A pak je tu konzumace alkoholu na veřejnosti, kdy omezení platí ve Splitu, Dubrovníku, na Hvaru. 

Je i spousta dalších obcí, které mohou přijímat vyhlášky podle vlastní potřeby. Ale řekl bych, že čeští turisté jsou považováni za velmi slušné. Pokud člověk respektuje pravidla slušného chování, neměl by se dostat do situace, kdy mu hrozí vysoká pokuta.

Jakých prohřešků se vlastně čeští turisté nejčastěji dopouští?

Čeští turisté nevybočují z evropského průměru. S tím počtem (v loňském roce sem přijelo zhruba 780 tisíc Čechů) souvisí i vyšší počet konzulárních případů. Nejčastější je krátkodobé zadržení spojené s rušením veřejného pořádku.

Kolik konzulárních případů řešíte za rok?

Víc než stovku. Chorvatsko vnímáme jako turisticky exponovanou destinaci a rozsah konzulární pomoci, který se snažíme poskytovat, je nastavený dost široce. Řešíme s našimi občany v zásadě všechny problémy, které jako ambasáda řešit můžeme. 

A tam, kde už je to mimo naše kompetence, jako jsou třeba problémy související s kvalitou ubytování nebo s vypůjčením dopravních prostředků, je odkazujeme na jiné úřady.

Jakou formu pomoci může ambasáda zajistit?

Forma je různá. V nejurgentnějších případech odkazujeme na nouzovou linku ministerstva zahraničí. A samozřejmě jsme našim občanům k dispozici i prostřednictvím e-mailů anebo běžných hovorů v pracovní době. 

Teď v letním režimu funguje konzulární oddělení v Záhřebu, od 15. června do 15. září otevíráme i jednatelství ve Splitu a od 1. července v Rijece, které bude fungovat do konce srpna. A také stejně jako v předchozích letech přicestovali do Chorvatska čeští policisté. Slouží na stanicích ve Vodicích, Šibeniku a Omiši.

Kolik těch policistů je? 

Jsou čtyři a jezdí ve dvou turnusech. To znamená, že se jich tu celkem vystřídá osm.

Vraťme se ještě k možnostem ambasády. Kdy se na vás lidé mohou obrátit?

To se odvíjí od konkrétní situace, ale kromě poskytování obecných rad a doporučení jde často o osobní intervence, návštěvy v nemocnicích nebo ve věznicích. Ale skutečně se snažíme zacházet co nejdál, aby se naši občané dostali k informacím, které potřebují.

A pak předpokládám, že je to při ztrátě dokladů či peněz.

Ano, to už jde o konkrétní konzulární případy. Pro cestu zpět do Česka by měl mít každý český občan platný doklad totožnosti nebo cestovní doklad. A my jsme schopní vystavit náhradním způsobem cestovní průkaz. Přes nás se hlásí i ztráty dokladů místně příslušným úřadům. 

Pak jsou to věci typu zranění, napadení, dopravní nehody, okradení, to je běžná agenda. A jsou to i méně obvyklé věci, třeba čeští turisté zachránění při výletech do hor. To se tady v posledních letech objevuje více a více.

Můžete uvést nějaký příklad?

K dnešnímu dni už eviduji jen v oblasti pohoří Biokovo dva případy českých turistů, které zachraňovaly vrtulníky. Mám pocit, že někteří čeští turisté trochu podceňují terén. Bohužel značení turistických stezek není v Chorvatsku na stejné úrovni jako v Česku. A může se stát, že lidé sejdou z cesty, dostanou se někam úplně mimo dosah a pak je potřeba po nich vést pátrání.

Do Chorvatska mnoho Čechů vyráží autem. Mají se lidé připravit na kontroly na hranicích?

Je to tak, týká se to kontrol při výjezdu ze země. Když budou lidé cestovat zpátky do Česka, na hranicích se Slovinskem velmi pravděpodobně narazí na kontroly. Ty jsou víceméně namátkové. Nedá se říct, že každé auto je kontrolováno, ale zároveň platí, že každé auto může být zkontrolováno. Proto doporučujeme být na to připraveni a počítat s drobným časovým zdržením. 

Je ještě něco, na co by se měli řidiči připravit?

Měli by být obezřetní při tankování na čerpacích stanicích. Podle zkušenosti turistů a v zásadě i moji osobní nahrazují některé čerpací stanice stojany s běžným palivem stojany s palivem prémiovým a při nepozornosti se tak tankování prodraží až o 40 centů, tedy asi 10 korun, na litr paliva. Je proto dobré si předem zkontrolovat, jaké palivo tankují. Na levnější palivo se také často stojí větší fronta, protože je k dispozici jen u vybraných stojanů.