Nefouká, nesvítí. Německo vysává elektřinu od sousedů a cena letí vzhůru

➡️ Co se stalo: Německo zažívá svou první podzimní Dunkelflaute. Jde o jev, kterému tato země dala jméno – období bez větru a slunce. Na konci října dokázaly německé větrné elektrárny do sítě dodávat i přes 50 gigawattů energie, víc než bylo potřeba. Země tak levnou přebytečnou elektřinu vyvážela.

Jenže vítr se utišil a větrníky v Německu nyní vyrábějí méně než tři gigawatty. A nestíhá ani fotovoltaika. Ještě minulý týden dokázalo slunce vyrábět po poledni přes 30 gigawattů, nyní se maximum pohybuje kolem deseti. Německo muselo spustit uhelné i plynové elektrárny, ani to však nestačí. Elektřinu musí dovážet od svých sousedů včetně Česka.

Podobná situace je v Dánsku, které z obřích přebytků přešlo do výrazného deficitu. Vítr chybí i Polsku nebo Nizozemsku. Výsledkem jsou výrazně vyšší ceny elektřiny prakticky v celé Evropě. Aby bylo proudu dostatek, je potřeba spustit dražší elektrárny, které nakonec určují cenu.

Zdražení se snadno dostane z Německa až na Balkán, za elektřinu tak platí rázem více třeba Řekové, přestože se u nich nic nezměnilo. Zesilovačem německého problému je hlavně deficitní Maďarsko, které když nemůže brát elektřinu ze západu, bere ji z jihovýchodní Evropy a tím zvyšuje tamní ceny.

Současná situace ale není tak častá. Německo mělo Dunkelflauten za poslední rok jen třikrát. Uplynulý víkend, v únoru a loni v prosinci. Energetiku to ale vždy potrápilo. V takovém případě musí běžet plynové a uhelné elektrárny na mnohonásobek obvyklého výkonu.

Kvůli tomu prudce rostou emise skleníkových plynů. Německo, které se během dostatku slunce a větru může chlubit zelenou energetikou, je rázem jednou z „nejšpinavějších“ zemí Evropy. Za celý rok je na tom ale výrazně lépe než Česko. I tuzemské emise ale hodně závisí právě na Německu – když tam nefouká a nesvítí, jedou české uhelné elektrárny na vyšší výkon.

🔎 Kontext: V Německu je běžné, že vítr a slunce vytvářejí polovinu potřebné energie. V neděli 26. října šlo dokonce o 101 procent. Minulou sobotu to ale bylo jen sedm procent.

Němci situací překvapeni nejsou. Předpovědi před koncem větrného počasí včas varovaly. Záložní systémy, hlavně v podobě paroplynových elektráren, mají poměrně vysoké kapacity. Problémem ale je, že stojí hodně peněz a vypouštějí vysoké emise. Německo by se teoreticky dokázalo obejít i bez dovozu elektřiny, je to ale levnější než vlastní produkce na maximum. Dováží zejména energii ze francouzských jaderných elektráren a vodních ze Skandinávie. 

Kilowatthodina během nedostatku větru a slunce může stát i více než 25 korun. Když fouká a svítí, bývá cena elektřiny nulová nebo dokonce záporná. Normální cena na burze v posledních letech je kolem dvou korun. V budoucnu by se měl v době přebytků energie vyrábět vodík, který se při nedostatku bude spalovat spolu s plynem. Systém by tak byl stabilnější, ale také dražší.

Vítr je letos v Německu největším zdrojem elektřiny, větrníky na moři i na souši tvoří 29 procent výroby. Druhým největším zdrojem je uhlí s 22procentním podílem, následované fotovoltaickými elektrárnami s 19 procenty, které kralují přes teplejší polovinu roku, ale paběrkují v té zimní.

Dokazují to i data Českého statistického úřadu. Podle nich se z Česka do Německa vyváží dražší elektřina než opačným směrem. Vysvětlení je prosté – když má Německo přebytky, je elektřina v regionu levná; když má deficit, elektřina zdražuje. Vítr a slunce nad Německem tak mají přímý dopad i na ziskovost českých energetických firem.