Co s víceletými gymnázii? Podle odborníků prohlubují nerovnosti
Termín pro podání přihlášek na střední školy do 2. kola končí v pondělí 26. května. Žáci, kteří chtějí opět zkusit štěstí a dostat se na víceleté gymnázium, mají jen velmi omezené možnosti. Volných kapacit je málo. Z dat ministerstva školství je patrné, že osmiletá gymnázia nabízejí v celé republice 197 míst a šestiletá jen 75. Stále víc se diskutuje se o tom, zda má smysl tento typ škol zachovávat.
🚩 Proč je to důležité: Už v prvním kole převyšovala poptávka po víceletých gymnáziích nabídku až dvojnásobně. Na osmiletá gymnázia se v něm dostalo v celé republice asi 47 % uchazečů, na šestiletá asi 34 %.
➡️ Co se stalo: Dlouhodobě nedostačující kapacity gymnázií, po kterých je vysoká poptávka, podle odborníků způsobují žákům stres. Největší přetlak bývá tradičně ve velkých městech, což vede také k tomu, že jsou mezi kraji velké rozdíly v počtu bodů, které žáci potřebovali k přijetí.
Zvláště je to patrné u víceletých gymnázií, kde jsou rozdíly až skoro třicet bodů. Třeba v Praze bylo potřeba na přijetí na osmileté gymnázium v průměru 73 bodů, v Ústeckém kraji ale necelých 45 bodů.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je potřeba o víceletých gymnáziích debatovat. „Je to zkresleno tím, že ve městech jako je Praha nebo Brno, je obrovský přetlak poptávky. Rodiče tam investují hodně času, energie ne-li peněz do přípravy dětí na testy a výsledky jsou velmi vysoké. Zatímco v regionech, kde převis poptávky není tak velký, se na testy trénuje méně. Výsledky u přijímacích zkoušek nejsou tudíž tak vysoké,” okomentoval pro Publico.
To, že v Česku dlouhodobě školní výsledky dětí značně závisí i na rodinném zázemí a domácí přípravě, kritizuje řada odborníků. Podle nich se tím prohlubuje nerovnost v českém vzdělávacím systému.
„Oproti záměru již víceletá gymnázia neplní roli škol pro nadané děti a těží především z toho, že jsou v nich koncentrovány děti z ambiciózních rodin,” upozorňuje Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacího programu Varianty z Člověka v tísni.
Víceletá gymnázia by se podle jeho slov mohla například změnit na gymnázia čtyřletá, kde také poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku.
📢 Co kdo říká:
Mikuláš Bek, ministr školství (pro Publico): „Jsem si vědom toho, že dlouhodobě řada odborníků nad víceletými gymnázii láme hůl. Říkají, že by měla zaniknout. Na druhé straně je tu významná část veřejnosti, která jim důvěřuje a považuje je za prestižní vzdělávací instituce. Ale potřebujeme data a potřebujeme otevřenou a férovou debatu. Moc ovšem nevěřím, že bychom víceletá gymnázia v našem vzdělávacím systému zrušili.“
Tomáš Habart, Člověk v tísni (pro Publico): „Nejsnazším řešením by bylo změnit minimálně osmiletá gymnázia na čtyřletá. Tím by se vyřešilo několik věci najednou. Jednak by se navýšily kapacity čtyřletých gymnázií. Podle nás je to klíčový problém, který každoročně vidíme zvláště v Praze a Středočeském kraji. Zároveň by se posunul i nízký věk stávající selekce dětí na pozdější dobu, minimálně na úroveň šestiletých gymnázií. Ale myslím, že správný směr je, aby víceletá gymnázia vůbec neexistovala. Kopíruje to doporučení OECD, tak i trend západních zemí, které si jako Česko dáváme často za vzdělávací vzor.”
Miroslav Hřebecký, ředitel organizace EDUin: „Víceletá gymnázia nám podle dat pouze odfiltrují (ze základních škol) děti s lepším rodinným zázemím, ale kvalitou nepřevyšují základní školy. Žáci se v nich podle výzkumů výsledkově posunou stejně jako na základních školách.“
🔎 Kontext: Zájem o víceletá gymnázia může podle expertů souviset i s nedůvěrou rodičů ve vzdělávání na druhém stupni základních škol či s obavou z přijímacích zkoušek v deváté třídě. Z loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, jaký je postoj veřejnosti k víceletým gymnáziím, vyplynulo, že jejich fungování podporuje 62 procent dotázaných. Víceletá gymnázia se znovu zavedla a fungují od roku 1990.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Výsledky druhého kola se studenti dozvědí 24. června.
