Další zadrhnutá digitalizace. Hrozí kolaps legislativního procesu, varují resorty
Digitalizace legislativy má problémy. Ministerstva si stěžují, že nový systém úředníkům přidělává práci a je plný chyb. Některá dokonce mluví o tom, že hrozí kolaps legislativního systému. Ministerstvo vnitra, které má projekt na starost, teď žádá stovky milionů na další rozvoj.
🚩 Proč je to důležité: V novém systému by se od ledna příštího roku měly povinně začít objevovat zákony. Celý legislativní proces by se mohl zadrhnout, a to včetně zákona o státním rozpočtu.
➡️ Co se stalo: Pro schvalování a procesování nových vyhlášek a zákonů jsou dnes elektronické systémy nepostradatelné. V současnosti podstatná část procesu probíhá tak trochu roztříštěně – některé funkce plní systémy Úřadu vlády oDok/eKLEP, jiné systémy Poslanecké sněmovny a Senátu.
Už roky je jasné, že takový přístup je neefektivní. Dohromady mají vše propojit nové systémy e-Sbírka a e-Legislativa, které se postupně spouštějí už od roku 2024.
Jenže ministerstva, která musejí systém využívat stále víc, hlásí, že digitalizace má zásadní problémy a že „hrozí reálný kolaps legislativního procesu“, jak uvedl iRozhlas s odvoláním na neveřejný dokument, který teď resorty dávají dohromady.
O kolapsu píše ministerstvo pro místní rozvoj, servítky si ale neberou ani další resorty. Kritika míří zejména na to, že systém je plný chyb, které zároveň úředníci nemohou předvídat. Téměř každý úkon je tak podle kritiků nutné řešit s technickou podporou. Systém je prý navíc nelogický a špatně se s ním pracuje.
📢 Co kdo říká:
Ministerstvo obrany: „Legislativci řeší technické nefunkčnosti systému namísto obsahu a kvality samotného právního předpisu. Funkcionality systému jsou rozmístěny nepřehledně a nelogicky z hlediska běžné práce při tvorbě právního předpisu.“
Ministerstvo spravedlnosti: „Práce v e-Legislativě je, ve srovnání s dobou před jejím spuštěním, časově značně náročnější, neboť e-Legislativa generuje vysoké procento chyb, které je třeba opravovat, aby se předešlo nezamýšleným změnám v právních předpisech.“
Ministerstvo financí: „Ministerstvo financí je přesvědčeno, že za současného stavu systému nebude možné zákon o státním rozpočtu v tomto systému zpracovat.“
🔎 Kontext: Projekt vyvíjí ministerstvo vnitra už 12 let a stát za něj dosud zaplatil téměř jednu miliardu korun. Resort by rád získal na rozvoj systému další stovky milionů. Právě tento požadavek ale spustil ostrou kritiku ostatních ministerstev. Upozorňují, že systém nepotřebuje v této chvíli rozvoj, ale zalepení chyb, které komplikují práci legislativcům.
„Nejedná se o změnu původního návrhu, ale další nadstavby a rozvoj toho, co se původně ani nepředpokládalo,“ uvedla pro iRozhlas mluvčí ministerstva Hana Malá. Resort požaduje na rozvoj systému dalších 453 milionů korun.
Čas se přitom krátí. Systém se spouští postupně. Od 1. července 2024 se v něm objevují akty mezinárodního práva, od 15. ledna 2025 nařízení vlády a jiné právní akty, od začátku letošního července systém zpracovává i vyhlášky. Finální fáze připadá na 1. ledna 2026, kdy se do něj mají začít propisovat ty nejzásadnější nástroje státu, tedy zákony a ústavní zákony, ke kterým přibydou také zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.
