➡️ Co se stalo: Pokud hasiči vidí na hořícím domě fotovoltaiku, vědí, že nepůjde o jednoduchý zásah. Systémy, které jsou na tuzemských střechách stále častější, představují mimořádně složitou záležitost na hašení. Kvůli novele stavebního zákona, jež platí od loňského srpna, navíc mnohdy dopředu netuší, co je čeká.
„Na základě některých legislativních úprav se my jako hasiči vůbec nevyjadřujeme ke stavbám, kde se realizuje fotovoltaika na střechách až do výše 100 kW,“ uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.
A pokud nevydávají k instalování fotovoltaických panelů stanovisko v průběhu stavebního řízení, nemají o budově podstatnou informaci. Taková hodnota přitom odpovídá zhruba 130 fotovoltaickým panelům.
„Pak přijíždíme na místo a nevíme, že tam je takováto realizace. To je prostě hodně špatně,“ uvedl Vlček. Hasiči se snaží získávat informace alespoň od distribučních společností nebo z výsledků dotačních řízení, není to ale jistota.
⚡ Potíže s fotovoltaikou: Zbytkové napětí ve fotovoltaice zůstává, i když je odpojená ze sítě. A tak může být nebezpečná. Požár navíc může zkomplikovat i materiál, z něhož jsou systémy vyráběny.
„Materiály, které jsou pod skleněnou vrstvou, tedy ta samotná fólie, jsou hořlavé a můžou skapávat na střešní konstrukci. Velmi špatně se to hasí,“ uvedl pro Publico náměstek generálního ředitele hasičů pro prevenci Daniel Miklós. Dodal, že takový zásah trvá dlouho a neobejde se bez speciálních chemických hasicích látek.
Problém představují i bateriová úložiště, která fotovoltaické panely často doplňují. Pokud o ně majitel správně pečuje a nechává je pravidelně revidovat, jsou podle hasičů bezpečná. Jestliže ale péči podcení, materiál začne degradovat a je náchylnější k poruchám.
„Bateriová úložiště mohou zahořet, vyvíjejí obrovské množství tepla a kouře a je to velmi nebezpečné zejména v rodinných domech,“ upozornil Miklós.
🔎 Kontext: Novela stavebního zákona vyšla vstříc především stavebníkům a celou řadu procesů výrazně zjednodušila. „Naším cílem je, aby stavebníci mohli své projekty uskutečnit rychleji a bez zbytečné byrokracie. Novela se zaměřuje především na rozšíření okruhu drobných staveb, tedy takových, které nevyžadují povolení,“ uvedl tehdejší ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) s tím, že novela v neposlední řadě otevírá cestu k většímu rozvoji malých fotovoltaických elektráren.
Limit pro malé fotovoltaické elektrárny zařazené mezi drobné stavby se v srpnu díky novele zvýšil z 50 kW na 100 kW, takže tyto instalace nově nepotřebují povolení stavebního úřadu. U takzvaných jednoduchých staveb se hranice výkonu posunula až na 250 kW.
Limit 100 kW začal v srpnu platit také pro fotovoltaické elektrárny instalované na střechách budov. Pokud splňují všechny bezpečnostní požadavky, nemusejí jejich majitelé žádat o povolení stavebního úřadu.