Kam utéct před domácím násilím? Česku chybí přes 90 procent kapacit

➡️ Co se stalo: Počet oznámených případů domácího násilí podle aktuální statistiky policie každoročně roste. Například loni bylo zaznamenáno téměř 10 tisíc incidentů a za letošních 10 měsíců již přes 8 tisíc. Ze společné domácnosti bylo loni vykázáno na patnáct set osob a pro tento rok je číslo zatím jen o tři desítky menší. 

Vedoucí odboru prevence policejního prezidia Zuzana Pidrmanová zdůraznila, že počty ukazují na rostoucí potřebu zajištění bezpečnosti pro oběti násilí. Z analýzy specializovaných služeb ale vyplývá, že pokrytí je v Česku nedostatečné. 

„Podle doporučení bychom měli mít 1000 bezpečných rodinných míst. Jedno představuje tři lůžka pro ženu a děti. Máme jich 90 a jsou jen ve velkých městech,” upozornila Branislava Marvánová Vargová, vedoucí krizové pomoci organizace Rosa, která pomáhá obětem domácího násilí. Organizace kromě krizového centra a nonstop linky vede i azylový dům s utajenou adresou. Ty jsou ovšem v Česku pouze tři.

A nejsou to jen omezené kapacity, které obětem ztěžují návrat do běžného života. „Podle zákona o sociálních službách by pobyt v azylových domech neměl přesahovat jeden rok. Což je velký problém, protože řada lidí v sociální tísni nebo týrané ženy během té doby nevyřeší svou situaci a pak přechází z jednoho zařízení do druhého,” upřesnila pro Publico Zdeňka Prokopová, místopředsedkyně organizace Rosa.

Problémem je podle expertů i nedostatek dostupného bydlení či přenos chudoby v rodině.

📢 Co kdo říká:
Zdeňka Prokopová, místopředsedkyně organizace Rosa, pro Publico: „Ženy, které hledají pomoc mimo velká města, ji nachází třeba v azylových domech. Je dobře, že mají alespoň střechu nad hlavou, ale specializované azylové domy pracují se ženami odborně, aby pochopily, v čem jsou a situaci mohly řešit. A tato specializovaná pomoc chybí.”

Jan Protivínský, ředitel azylového domu pro rodiny s dětmi v Kladně: „Nejčastěji k nám přicházejí ženy po útěku z domácího násilí a po ztrátě bydlení, například po rozpadu vztahu. Někdy doslova s jednou taškou v ruce a s dítětem v té druhé. Pomáháme jim nejen s ubytováním, ale i s návratem do běžného života.“

Branislava Marvánová Vargová, vedoucí krizové pomoci organizace Rosa: „Bohužel ve všech zemích unie jsou počty (obětí) podobné a jsou velmi vysoké. Každá třetí žena má během svého života zkušenost s nějakou formou násilí ze strany partnera.”

Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR: „Domácí násilí není soukromá záležitost a není to pouze konflikt v rodině. Může jít o závažné násilné jednání, které je podle zákona trestné a jehož dopady bývají dlouhodobé – například fyzické, psychické, sociální a jiné. Přestože se často odehrává za zavřenými dveřmi, jeho následky přesahují tyto zdi a dotýkají se dětí, rodin i celé společnosti.“ 

🔎 Kontext: Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku 214 azylových domů s kapacitou 7 230 lůžek. „Rozhodnutí o počtu, kapacitě a rozmístění azylových domů není řízeno centrálně, ale zcela závisí na hodnocení potřeb a podmínkách jednotlivých krajů,“ doplnilo k tomu pro Publico tiskové oddělení resortu.

Od července zlepšil ochranu obětí nový zákon o domácím násilí. Zavedl jednotnou definici domácího násilí a posílil práva obětí v občanskoprávním a přestupkovém řízení. Prodloužil také dobu vykázání násilné osoby z domácnosti ze stávajících 10 na 14 dnů, kdy vykázaná osoba musí policii vydat klíče od obydlí. Zakotvuje také povinnost policie při vykázání zabavit násilné osobě zbraň.