Zachycené kriminality na internetu loni ubylo. Překvapivé, přiznává ministerstvo
Česká policie v loňském roce vyšetřovala méně trestných činů, které spáchali zločinci na internetu. Pokles je překvapivý především proto, že tento typ nelegálních aktivit v posledních letech stále rostl. Naopak aktivnější byli hackeři, kteří útočili na infrastrukturu státu.
🚩 Proč je to důležité: Kriminalita se podle odborníků postupně přesouvá do online prostředí. V posledních letech tvoří zhruba desetinu všech trestných činů, které policie řeší.
➡️ Co se stalo: V loňském roce řešila policie 18 495 případů kybernetické kriminality. Číslo je sice vysoké, jenže jde o 1097 případů méně než v roce 2023. Zaznamenané kyberkriminality přitom v Česku v posledních letech výrazně přibývalo.
Podle policejních statistik nastal mírný pokles naposledy v roce 2020 – tehdy ale šlo o „optický klam“. Od září se totiž posunula hranice trestného činu z pěti na deset tisíc korun. Statistika za období do konce srpna 2020 naopak zaznamenala meziroční nárůst online podvodů a čísla se propadla až se změnou výše škody.
Naopak nárůsty v dalších letech byly dramatické. Nejhorší byl v tomto směru rok 2022, kdy počet případů vyskočil z devíti a půl tisíce na osmnáct a půl tisíce – tedy téměř na dvojnásobek.
Loňská čísla jsou tak optimistická. Zároveň ale není vůbec jisté, že tento trend vydrží. „V Česku nejsou v tuto chvíli dostupná data, která by umožnila přesnější predikci vývoje trestné činnosti. I její pokles v roce 2024 byl oproti očekáváním spíše překvapením,“ uvedlo ministerstvo vnitra ve své nejnovější Zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
Důvodů, proč k poklesu došlo, může být podle resortu několik. Pomoci měla jednak zesílená prevence, ale i aktivity operátorů a Českého telekomunikačního úřadu. Letos na jaře například všichni tři operátoři společně spustili systém, který podvodníkům znemožní zfalšovat telefonní číslo a vydávat se tak za jiné lidi či instituce, třeba banku nebo policii. Před takzvaným spoofingem už chrání všechny zákazníky automaticky.
🔎 Kontext: Zatímco pro běžné uživatele se situace v roce 2024 mírně zlepšila, veřejné instituce čelily podle zprávy ministerstva rostoucímu tlaku. Mezinárodní nestabilita, zejména pokračující válka Ruska proti Ukrajině, vedla ke zvýšené aktivitě hackerů. Mezi nejčastější hrozby patřily DDoS útoky na státní cíle (například cílené přetížení stránek a jejich vyřazení z provozu) a šíření malwaru, tedy škodlivých programů.
Významnou roli začala hrát také umělá inteligence. Útočníci ji využívají k sofistikovanějším metodám napadení, zároveň ale slouží jako účinný nástroj obrany – pomáhá předvídat útoky, odhalovat hrozby v reálném čase a rychle reagovat na nová slabá místa.
