Méně mladých na drogách, víc mrtvých. Česko má problém, který přehlíží
Cigaretu si denně zapálí téměř dva miliony Čechů a přibližně 1,5 milionu lidí v Česku vykazuje rizikové pití alkoholu. Počet závislých u nás zůstává dlouhodobě víceméně stejný. Výjimkou jsou však lidé do 25 let, kteří drogy vyhledávají čím dál méně.
🚩 Proč je to důležité: Alarmující je počet předávkování. Podle odborníků se může jednat o nepříznivý trend, který by státem neměl být ignorován.
➡️ Co se stalo: Zdravotní i společenské dopady závislostí v Česku zůstávají vážné. Každý rok zemře kvůli kouření 16 až 18 tisíc lidí, dalších 6 až 7 tisíc v souvislosti s nadměrným pitím alkoholu a přibližně tisíc osob v důsledku užívání nelegálních drog. Tyto údaje vyplývají z nejnovější zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS).
„Změny v chování ve vztahu k užívání návykových látek – ať jde o kouření tabáku, konzumaci alkoholu nebo užívání nelegálních drog – v posledních deseti letech sledujeme pouze v populaci dospívajících a mladých dospělých, tedy lidí mladších 25 let,“ uvedla Pavla Chomynová, vedoucí NMS.
Podle adiktologů je pozitivním jevem skutečnost, že stále více lidí vyhledává pomoc. Odborníci zároveň upozorňují na to, že systémová podpora substituční terapie – tedy léčby, při níž se místo nelegálních drog podávají legální a kontrolované látky – je nedostatečná.
„Dostupnost substituční terapie opioidů je u nás špatná a nelepší se. Česká republika v tomto zaostává a zaostává dlouhodobě. Nárůst předávkování by nás měl varovat. Myslím, že by se Ministerstvo zdravotnictví zde mělo chytit za nos,“ uvedl pro Publico Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
📢 Co kdo říká:
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti: „Lidé mladší 25 let však častěji vyhledávají alternativní nikotinové výrobky, nové, neregulované návykové látky či nadužívají digitální hry, sociální sítě nebo online hazardní hry.“
Karel Nešpor, adiktolog pro Publico: „Substituční léčba spadá do kategorie postupů harm reduction, to znamená mírnění škod. Osoba závislá na heroinu dostává v takovém případě bezpečnější opiát metadon. To snižuje riziko opatřovací trestné činnosti a zdravotní rizika pro závislou osobu i její okolí. V tomto smyslu je substituční léčba užitečná.“
Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: „V programech opiátové substituce je velmi málo míst, v současnosti je zde léčeno cca 3000 osob, tedy necelá třetina z přibližně 11 tisíc problémových uživatelů. Substituční léčba je přitom vhodná pro minimálně 50 procent těchto uživatelů, tedy pro téměř 5500 osob. V takovém rozsahu by znamenala dramatické snížení kriminality i rizik spojených s infekčními nemocemi, jako jsou HIV či hepatitida C.“
Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky: „Do kontaktu se službami se však dostane jen zlomek osob, které by pomoc potřebovaly. V péči jsou pouze 4 % osob rizikově užívajících alkohol, 3 % lidí ohrožených hazardním hraním a méně než 0,5 % lidí nadužívajících psychoaktivní léky nebo osob nadužívajících digitální technologie. Problém představuje nedostatečná kapacita služeb, která ve spojení s rostoucí poptávkou po odborné pomoci vede k dlouhým čekacím dobám na vstup do léčby.“
🔎 Kontext: Léčba závislostí stála Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) vloni víc než miliardu korun. Náklady na léčbu závislostí každoročně stoupají, vloni to bylo například o třetinu víc než před pěti lety.
👀 Co dál sledovat: Podle adiktologů je klíčové systémově podpořit substituční léčbu tak, aby byla finančně dostupná všem centrům, která drogově závislým poskytují pomoc.
