Přibývá případů obchodování s lidmi. Policie řešila vykořisťování i prodej dětí
V Česku přibývá případů obchodování s lidmi. Letos a vloni do konce srpna jich policie řešila nejvíc od roku 2016. Obvyklé je především nucení k prostituci nebo zabavování výplaty lidem ve složité sociální situaci. V minulosti se ale objevily i případy obchodování s dětmi.
🚩 Proč je to důležité: Obchodování s lidmi je považováno za novodobé otroctví. Oběti jsou často ve složité situaci a nejsou schopné se nátlaku ubránit.
➡️ Co se stalo: Podle posledních statistik řešila policie letos do konce srpna 25 případů obchodování s lidmi. Společně s loňským rokem jde o vůbec nejhorší stav za poslední desetiletí. Často jde o trestnou činnost, která je organizovaná zločineckými strukturami.
„Jako nejčastější forma obchodování s lidmi se v ČR opět objevovalo užití obětí k jiným formám vykořisťování, k prostituci a k nuceným pracím,“ uvádí ve své souhrnné zprávě za rok 2024 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Obvyklé jsou podle kriminalistů také případy, kdy si pachatel vyhlédne lidi se sociálními a ekonomickými problémy. Následně je nutí dřít v náročných manuálních profesích a zabaví jim celou výplatu nebo její podstatnou část.
„ČR lze i nadále považovat za zemi cílovou, tranzitní i zdrojovou,“ upozorňuje NCOZ s tím, že v tomto směru jsou tuzemské trendy podobné jako ty v celoevropském srovnání.
🔎 Kontext: Mezi největší akce, které v posledních letech policie podnikla proti obchodování s lidmi, patří rozbití organizace, která se zabývala obchodováním s dětmi. Za místo předávání dětí si obchodníci vybrali právě Česko. Spis zná veřejnost pod názvem „ŠPANĚL“.
„Týkal se jednání osob kolem zahraniční reprodukční kliniky, která najímala ženy z Ukrajiny, aby se staly náhradními matkami pro děti mužů původem ze zahraničí,“ popisuje NCOZ. Nakonec kriminalisté rozkryli třicítku takových případů.
Klinika zorganizovala umělé oplodnění ukrajinských žen spermatem zákazníků. Ženy podstupovaly umělé oplodnění dobrovolně za úplatu a domnívaly se, že vše je legální. Jenže nebylo. Ukrajinské zákony neumožňují poskytnout náhradní rodičovství například stejnopohlavním párům nebo single mužům, to se ale v tomto případě dělo běžně.
Ženy pak byly chvíli před porodem dovezeny do Česka, kde dítě porodily. Se „zákazníky“ se potkaly na matrice, kde vystupovaly jako partnerky. Muž byl na matrice zapsán jako otec, žena se vzdala svých rodičovských práv, pak už jen stačilo na konzulárním úřadě vyřídit cestovní dokumenty a dítě odcestovalo i s otcem na Západ.
Klinika využila v Česku mezeru v zákoně. „Zaměstnanci matriky nemohou zkoumat, zda se skutečně jedná o pár, či se jedná pouze o účelové prohlášení, či zda je daný muž skutečně otec, či nikoli,“ popsal šéf NCOZ Jiří Mazánek v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Otcové obvykle platili 60 až 75 tisíc eur, náhradním matkám bylo vypláceno osm až deset tisíc eur. Podle Mazánka by podobným situacím pomohla předejít změna legislativy, a to zejména oprava institutu náhradního mateřství.
