„Diktátorovi se nesmí ustupovat.“ Politici při výročí konce války odsoudili ruskou agresi
Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa, řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu.
🚩 Proč je to důležité: Česko i svět si připomínají 80. výročí konce druhé světové války ve stínu konfliktu na Ukrajině. Politici varovali před ustupování diktátorovi a kritizovali ruskou agresi. Stejné názory zazněly také v Evropském parlamentu.
➡️ Co se stalo: Podle Pavla je důležité připomínat si události druhé světové války, aby se lidstvo poučilo z minulosti. Řekl, že některé elementy, které vedly ke vzniku války, lze pozorovat i dnes. „Vidíme, že nedaleko od nás znovu probíhá agresivní válka proti suverénní zemi ve jménu ideálů, které jsou srozumitelné jenom agresorovi,“ poukázal na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Ocenil, že Česko napadenou Ukrajinu podporuje. „Jsem moc rád, že těmto událostem věnujeme pozornost. Ne pouze z povinnosti, ale protože to vnímáme jako přirozené a správné,“ řekl.
Prezident připomněl, že druhá světová válka byla zatím nejhorším konfliktem v dějinách, který přinesl miliony padlých a obrovské materiální škody. Respekt si podle něj zaslouží všichni, kdo bojovali proti nacistickému Německu, ať na západní, nebo východní frontě, nebo v domácím odboji. „Zasloužili se o to, aby zrůdný režim nacistického Německa a fašistické Itálie byl v Evropě poražen,“ řekl.
Zároveň je ale podle něj třeba vnímat rozdíl v poválečném vývoji evropských zemí osvobozených západními spojenci a Sovětským svazem. Země osvobozené Spojenými státy, Británií a Francií podle něj dostaly možnost rozvíjet se ve svobodných a demokratických podmínkách. „Část osvobozená od fašismu sovětskou armádou se dostala pod vliv autoritativního režimu jiného druhu,“ zdůraznil Pavel.
Pavel se také ohradil proti tomu, že Československo proti nacismu nebojovalo, podle něj je to mýtus. Připomněl, že před postoupením pohraničí Německu vojáci doporučovali bránit se a veřejnost se mobilizovala. Češi a Slováci se následně zapojili do boje proti Německu v zahraničních armádách. „Když se podíváme na počet obětí ve vztahu k počtu obyvatel, myslím si, že se nemáme za co stydět,“ řekl prezident.
📢 Co kdo říká:
Petr Fiala (ODS), premiér: „Jsme svědky toho, jak se agresivní ruský režim snaží dobýt, získat a podrobit si jinou zemi. Když myslíme na to, co se stalo před 80 lety, tak z toho pro nás plyne jednoznačné poučení. Nesmíme agresivnímu ruskému režimu dovolit, aby uspěl, musíme udělat vše proto, abychom Ukrajině pomohli, protože tím chráníme i svoje bezpečí.“
Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu: „Diktátorovi se nesmí ustupovat. Pokud se diktátorovi ustoupí, tak to nikdy v historii nedopadlo dobře, a to bychom si zvláště v dnešní době měli uvědomit.“
Karel Řehka, náčelník generálního štábu Armády ČR: „To, že ve druhé světové válce zvítězilo dobro nad zlem, nebylo tak od začátku samozřejmé. Stejně jako se dnes objevují hlasy, abychom někde ustupovali zlu, tak se objevovaly i v té době a vedly k tragédii.“
🔎 Kontext: Podobnost mezi agresivitou nacistického a nynějšího ruského režimu zmiňovali i ve čtvrteční rozpravě i europoslanci. Boj proti nacismu před 80 lety spojili se solidaritou s Ukrajinou, která už přes tři roky čelí Rusku.
Mír, svoboda a demokracie na evropském kontinentu jsou opět v sázce, ale usmiřování si prezidenta Vladimira Putina by podle některých řečníků vedlo jen k nové mnichovské dohodě. Ústupek vedl v roce 1938 k ponechání části československého území nacistickému Německu, agresi to ale nezastavilo.
Podobně dnes žádá územní ústupky po Ukrajině ruský prezident Putin i jeho americký protějšek Donald Trump. Ten nedávno přišel s plánem ponechat Rusku Krym a části čtyř ukrajinských oblastí, zhruba 20 procent území země. Ukrajinský prezident takové podmínky odmítl.
👀 Co sledovat v dalších dnech: V pátek se oslavy konce války konají v Moskvě. Kvůli ruské válce proti Ukrajině ale představitelé západních zemí akce neúčastní. Výjimkou z EU je pouze slovenský premiér Robert Fico. Dorazit by naopak měli politici blízcí Putinovi, čínský prezident Si Ťin-pching či srbský prezident Aleksandar Vučić.
Do Moskvy se chystá i několik europoslanců. Ze zástupců Česka to potvrdil Ondřej Dostál (za Stačilo!), který se ale nezúčastní vojenské přehlídky. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) cestu kritizovala jako ostudnou a morálně odpudivou.
