Poplašných zpráv přibývá. Útoky z ciziny chtějí vyvolat paniku, varuje vnitro
V Česku roste počet poplašných zpráv. Podle ministerstva vnitra však nemusí jít jen o hloupé „žerty“, ale i o snahu destabilizovat společnost. S podobnými problémy se v posledních letech potýkají také další evropské státy.
🚩 Proč je to důležité: Masově šířené poplašné zprávy mají potenciál narušit fungování institucí. Cílem má být vytvoření chaosu, zatížení integrovaného záchranného systému a narušení chodu společnosti.
➡️ Co se stalo: Šíření poplašné zprávy je trestný čin, za který hrozí až dva roky vězení. Jen v loňském roce ho policie řešila v průměru dvakrát do měsíce. A šlo o nejvyšší čísla od roku 2017. Letošní statistiky ovšem naznačují, že může být ještě hůř.
Dostupné jsou zatím údaje do konce dubna. Zatímco minulý rok se policie za první čtyři měsíce zabývala 45 případy, letos jich za stejné období bylo už 68. Loni z nich policie objasnila 41 procent.
Podle Zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti svůj vliv stále mají dopady střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci roku 2023. S tím souvisí také rostoucí počet výhrůžek – a bezpečnostní složky je zároveň berou velmi vážně.
Problém může být ale i jinde. Autoři Zprávy o extremismu za rok 2024 vidí za částí nárůstu počtu poplašných zpráv hybridní útoky organizované z ciziny. „Výrazným příkladem bylo několik intenzivních výhrůžných kampaní cílených zejména na vzdělávací instituce ve státech Evropské unie včetně České republiky,“ píše se ve zprávě.
🔎 Kontext: V některých unijních státech došlo jen v loňském roce ke skutečně paralyzujícím a masivním kampaním. Například v březnu 2024 čelilo francouzské školství vlně výhrůžek a kybernetických útoků na školní komunikační platformy. Terčem se tehdy stalo zhruba 130 škol.
Útočníci zneužili školní účty k šíření násilných videí, rasistických výpadů a výhrůžek bombovými útoky. Jak popsal deník Le Monde, v některých případech šlo o islamistickou symboliku – například video s popravou – jindy o extrémně pravicovou rétoriku, jako v Alsasku, kde pachatelé vyzývali k „vyhlazení Arabů a muslimů“.
V květnu 2024 policie na Slovensku prověřovala téměř tisíc anonymních výhrůžek bombovými útoky na školy po celé zemi, které přicházely hlavně během důležitých testů. Hrozby vedly k rozsáhlým zásahům včetně evakuací, nasazení pyrotechniků a speciálních policejních jednotek. Většina zpráv pocházela z ruských e‑mailových adres s koncovkou .ru, uvedl server Aktuality.sk.
