Překvapení studentských voleb: Motoristé přeskočili dokonce ANO

➡️ Co se stalo: Největší počet hlasů od středoškoláků získala koalice Spolu, za ní následují Piráti a hnutí Starostů. Další strany, které by to podle studentů do Sněmovny dotáhly, jsou Motoristé sobě a ANO. Ostatní politické subjekty by se přes pět procent, nutných pro získání mandátů, nedostaly.

Strany končící vládní koalice dominovaly hlavně na gymnáziích. Velice těsně skončily u gymnazistů Starostové a Spolu, a to s necelými 27 procenty. Na třetím místě se umístili Piráti s 22 procenty. A s necelými sedmi procenty skončili Motoristé. 

Čtyři strany by se do Sněmovny dostaly i podle studentů z učňovských oborů. Preference mají ale opačné. Preferovali by hnutí ANO a hned v závěsu Motoristy, oboje s necelými 24 procenty. Po velkém skoku, o více jak polovinu, by u nich na třetím místě skončili Piráti s 11 procenty. Poslední stranou, která by přelezla hranici je Spolu se zhruba 7 procenty.
 

Obrázek

Výsledky celkové a dle typu škol (údaje v %, graf zobrazuje 10 subjektů s nejvyšším volebním ziskem)

Autor:

Graf a data pro Publico - Jeden svět na školách

Právě vysoké preference studentů u strany Motoristů, se výrazně liší od toho, jak je strana aktuálně oblíbená u dospělých voličů. V posledních průzkumech se pohybuje těsně kolem hranice pro vstup do Sněmovny. 

Za odliv voličů mohly podle oslovených politologů kauzy čestného prezidenta strany Filipa Turka. Ten v létě čelil několika reputačním problémům, od natáčení se mobilem při rychlé jízdě v autě až po informace o tom, že na něj jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli znásilnění.

Politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy ovšem připomíná, že podporu měl Turek na učilištích už minulý rok před volbami do Evropského parlamentu. „A pokud se to nezměnilo, tak jeho kauzy jeho podporou v této skupině moc neotřásly,“ komentoval pro Publico Mlejnek.

📢 Co kdo říká:
Lukáš Jelínek, politolog, pro Publico: „Mladé z učilišť hlavně přitahuje image, styl Filipa Turka. A zejména klukům se líbí, že ho s nimi spojuje stejný zájem o auta, soutěživost apod. Tím se také zakryje, že Motoristé nabízejí ryze pravicový program, který nemusí úplně reflektovat potřeby sociálního prostředí, z něhož učni vzešli.“

Karel Strachota, ředitel Jednoho světa na školách: „Ve studentském hlasování nejsou až tak výrazné rozdíly v jednotlivých krajích, ve většině jsou na prvních místech Spolu, Česká pirátská strana a Starostové a nezávislí, mění se jen jejich pořadí. Výjimkou jsou kraje Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský, ve kterých jsou Motoristé sobě na třetím místě.“

„Značný rozdíl ale vidíme ve výsledcích podle typu školy. Na gymnáziích získaly Spolu, Česká pirátská strana a STAN dohromady 75,9 procent hlasů, ale jen 21,9 procent na středních odborných učilištích, na kterých mají nejlepší výsledek Motoristé sobě 23,4 procent (na gymnáziích 6,7 %) a ANO 2011 23,8 procent (na gymnáziích 4 %).“

🔎 Kontext: Stejně jako v roce 2021, mají i v letošních studentských volbách největší přízeň politické subjekty, které následně sestavily vládní koalici, tedy Spolu, Piráti a Starostové. I součet získaných hlasů těchto uskupení je velmi podobný, letos 58,3 procent, v roce 2021 59,8 procent. Pořadí na prvních třech místech je poměrně těsné. 

Možnost volit měli studenti starší 15 let ze škol, které se do voleb zapojily. Volby na školách probíhaly obdobným způsobem jako volby skutečné: zapojené školy obdržely hlasovací lístky, pokyny pro voliče i volební komisi. Pořádá je Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

Do letošních voleb se zaregistrovala více než polovina všech gymnázií, středních odborných škol a učilišť, celkem 664 škol. Je to nejvyšší počet od roku 2010, kdy studentské volby začaly. Hlasovalo 90 820 studentů. 

👀 Co dál sledovat: Reálné volební místnosti se otevřou za dva týdny, tedy 3. a 4. října.