Černého Petra si letos vytáhli v Liberci. Systém opět nahrává větším stranám i krajům
Dva nejmenší kraje doplatily na nový volební systém. Karlovarský kraj přišel o jedno křeslo ve Sněmovně, Liberecký dokonce o dvě. Kromě ztrát křesel malé kraje narazily na ještě jeden problém – zatímco v plzeňském regionu bylo potřeba na jeden mandát v průměru 25 249 hlasů, na Liberecku to bylo o 13 tisíc hlasů víc.
🚩 Proč je to důležité: Letošní sněmovní volby byly první, které ukázaly silné a slabé stránky nového systému přerozdělování mandátů. A ukazuje se, že slabinou přerozdělování jsou opět menší kraje i jisté znevýhodnění menších stran.
🗳️ Co se stalo: Počty mandátů pro kraje nejsou předem dané. Kolik jich kde bude, se odvíjí hlavně od volební účasti. Vedle oněch dvou nejmenších krajů ztratily svého zástupce ve Sněmovně po jednom ještě Jihočeský a Ústecký kraj.
Které kraje naopak na to vydělaly? Po jednom křesle navíc oproti minulým volbám mají na Vysočině a v Plzeňském, Pardubickém, Jihomoravském a Olomouckém regionu. Zbytek Česka zůstal na svém.
Do věci totiž promlouvá druhé skrutinium (kolo) přerozdělování mandátů. A to na základě zbytků hlasů. Právě v menších krajích mají malé strany značně ztíženou šanci získat mandát, zbytek hlasů není tak vysoký jako ve velkých regionech.
Větší strany mají tu výhodu, že v některém z větších krajů získají vyšší zbytek hlasů. Tím roste pravděpodobnost, že tam získají ve druhém skrutiniu mandát. A na právě na to doplatil Liberecký kraj.
Na ten mělo podle počtu volících lidí připadnout osm mandátů, nakonec jich ale získal jen šest. Na vině je to, že skoro všechny strany získaly tolik hlasů, které skoro stačily na získání ještě dalšího mandátu. Těch se proto v prvním kole přidělilo jen pět namísto osmi.
Současný systém ale nepřidělená křesla rozděluje v rámci celé republiky. A byť měl Liberecký kraj nejvyšší přebytek hlasů ze všech regionů, doplatil na to, že jednotlivé strany měly v průměru o něco méně hlasů než v ostatních krajích. A než kolik jich stačilo na rozdělované mandát v rámci celé republiky. Libereckému kraji nakonec připadl přeci jen jeden mandát navíc. Získali jej pro sebe Starostové, kteří tak paradoxně ze třetího místa brali dva poslance, zatímco druhá koalice Spolu jen jednoho.
| Kraj | Průměrný počet hlasů na zvolení poslance |
|---|---|
| Plzeňský | 25 249 |
| Pardubický | 25 943 |
| Olomoucký | 26 158 |
| Vysočina | 26 175 |
| Zlínský | 26 482 |
| Jihomoravský | 27 253 |
| Královéhradecký | 27 448 |
| Praha | 27 519 |
| Moravskoslezský | 28 084 |
| Středočeský | 28 897 |
| Jihočeský | 29 029 |
| Ústecký | 29 816 |
| Karlovarský | 33 860 |
| Liberecký | 38 355 |
🔎Kontext: V Česku se ještě ve volbách v roce 2017 používala tzv. d´Hondtova metoda. Jenže tento model podle Ústavního soudu až příliš nahrával velkým stranám. A tak devět měsíců před sněmovními volbami v roce 2021 zrušil část volebního zákona. Podle soudu zákon příliš narušoval ústavou stanovené poměrné zastoupení a byl nespravedlivý vůči voličům z menších krajů.
Volby v roce 2021 ale novou podobu přepočtu mandátů příliš neotestovaly. Důvodem bylo, že se do Sněmovny dostalo málo stran a do druhého skrutinia tak propadl jen jeden mandát, který nakonec připadl Středočeskému kraji. Letos ale propadlo takto do druhého přerozdělovacího kola 12 mandátů, což znamenalo větší zkoušku. A zatím se ukazuje, že systém má své nevýhody, kdy stále o něco zvýhodňuje větší strany a znevýhodňuje menší kraje.
